Hlavní obsah

Analytik Smetana: Zločiny Rusů na civilistech posilují odhodlání Ukrajinců bojovat

Právo, zr

Jednání o mírové dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou se kvůli spáchaným válečným zločinům komplikují, říká v rozhovoru Michal Smetana, pedagog z Katedry bezpečnostních studií FSV UK a koordinátor univerzitního centra excelence Peace Research Center Prague. Chování ruských vojáků posiluje odhodlání Ukrajinců pokračovat v boji.

Foto: Stringer, Reuters

Těla civilistů zabitých v Buči

Článek

Je po masakru v Buči mezi Ukrajinou a Ruskem ještě možná kompromisní dohoda, která by válku ukončila?

Jednání o mírové dohodě se tím přinejmenším velmi komplikují. V Buči prokazatelně došlo ke spáchání závažných válečných zločinů proti ukrajinským civilistům, což stěží posílí ochotu ukrajinské strany akceptovat bolestivé kompromisy, které jsou nutnou součástí takové dohody.

Nejde přitom pouze o postoj ukrajinské vlády – prezident Zelenskyj se jasně zavázal k tomu, že obsah případné mírové dohody vyjednané s Ruskem musí být následně schválen občany Ukrajiny v referendu.

Chování ruských vojáků v Buči nebylo izolovaným incidentem a odhalování válečných zločinů spáchaných na území Ukrajiny bezesporu pouze posiluje odhodlání Ukrajinců odmítnout zásadní ústupky a pokračovat v boji proti ruské armádě.

Masakr v Buči byl poslední kapkou. Americké koblihy v Rusku končí

Internet a PC

Bylo by snazší dohody dosáhnout, pokud by samo Rusko uznalo spáchané zločiny na civilistech a potrestalo konkrétní viníky?

Obávám se, že vzhledem k bezprostřední reakci Moskvy na masakr civilního obyvatelstva v Buči není příliš realistické očekávat, že na straně Ruska k nějaké formě uznání válečných zločinů a potrestání viníků dojde.

Není to koneckonců v historii poprvé, kdy se Rusko od spáchání válečných zločinů distancuje a popírá je – v tomto směru není ani potřeba se vracet k událostem druhé světové války, stačí si vzpomenout na války proti Čečensku v 90. letech nebo na nedávnou válku v Sýrii.

Přesvědčení, že k potrestání jednotlivých pachatelů na ruské straně nedojde, je koneckonců pravděpodobně jedním z řady faktorů, který tento druh chování ruských vojáků v současném konfliktu vysvětluje.

Proč podle vás vojáci masivně útočili na civilisty? Mohli tak konat i bez rozkazů velitelů?

Jedná se o selhání na řadě úrovní, ať už se jedná o vojáky samotné, jejich velící důstojníky, či samotné vedení ruského státu, které systematicky dehumanizuje ukrajinskou stranu, a spoluvytváří tak podmínky, ve kterých k takovému chování ruských vojáků může docházet.

K danému chování pak vede celá řadu faktorů, ať už se jedná o frustraci a silné emoce, dramatické snížení morálky a ochoty dodržovat základní pravidla, pocit beztrestnosti, či záměrný teror směřující k potlačení odporu civilního obyvatelstva.

Rusové střílejí civilisty pro zábavu a uspokojení, popisuje Rus bojující za Ukrajinu

Válka na Ukrajině

Je stále ve hře možnost, že by se po tom všem Ukrajina vzdala části území?

Prezident Zelenskyj opakovaně naznačil, že je ochoten se v rámci mírových jednání bavit i o otázce budoucnosti Ruskem anektovaného Krymu či o možné nezávislosti Doněcké a Luhanské oblasti.

Bude však velmi záležet na konkrétních parametrech dané dohody, kde prezident Ukrajiny opakovaně mluví především o potřebě zajištění práv občanů žijících na tomto území – je nerealistické očekávat, že by se v aktuální situaci byla ukrajinská vláda ochotna těchto částí svého území zcela bezpodmínečně vzdát.

Jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, která mají za cíl hledat mírovou dohodu, by měla pokračovat. Jsou ale myšlena oběma stranami vážně?

Samotné mírové dohodě by měla předcházet dohoda o uzavření příměří a zde má Ukrajina v současné chvíli řadu důvodů stavět se k tomuto kroku s velkou opatrností.

Vzhledem k vývoji aktuální situace na bojišti je pro Rusko potenciálně výhodné uzavření příměří, kde získá čas pro reorganizaci jednotek stažených od Kyjeva, Černihivu a Sumy, opravy poničené techniky a posílení své vojenské kapacity v oblasti Donbasu. Následně pak může vyprovokovat porušení příměří a posílené vojenské kapacity využít k další ofenzivě proti ukrajinským pozicím.

Izraelský ministr zahraničí: Rusko spáchalo válečné zločiny

Zahraniční

Ukrajina trvá na jednání prezidentů Zelenského a Putina. Co od toho lze čekat?

Ze strany Kremlu docházelo a nadále dochází ke snaze delegitimizovat vládu v Kyjevě, což se neslučuje s obrazem diplomatického jednání, kde proti sobě stojí prezidenti obou zemí jako rovnoprávní aktéři a společně hledají řešení konfliktu.

Osobně se domnívám, že pokud v nějaké fázi k jednání prezidentů vůbec dojde, bude to až ve chvíli, kdy si bude Rusko jisté, že dohoda je fakticky na spadnutí a ruský režim bude schopen takového setkání v rámci své propagandy efektivně využít.

Americký prezident Joe Biden označil Putina za válečného zločince. Lze tedy předpokládat, že Západ Rusko nechá v izolaci i po případném konci války až do té doby, než se v zemi vymění vedení?

Budoucnost sankcí uvalených na Rusko je velkou otázkou – zvlášť, když nevíme, kam až bude Západ v tomto směru ochoten v následujících dnech a týdnech dále zajít.

Bezesporu to bude nakonec záležet i na výsledku diplomatických jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, kde uzavření mírové dohody může vést k minimálně dílčímu uvolnění sankcí, zatímco absence této dohody a táhlý vojenský konflikt bude posilovat hlasy těch, kteří jakékoliv uvolnění sankcí rezolutně odmítají.

Ať už bude výsledek jakýkoliv, pokud nedojde na ruské straně k zásadní změně politického vedení země, k nějakému návratu k normálním ekonomickým a diplomatickým vztahům mezi Západem a Ruskem pravděpodobně jen tak nedojde, a politický tlak na to Rusko ekonomicky a diplomaticky nadále izolovat bude pokračovat.

Objeví se další masakry jako v Buči, ale bude to fejk, hlásí už dopředu Rusko

Válka na Ukrajině

Jak by měl Západ podle vás na hrůzy, které Rusko na Ukrajině spáchalo na civilistech, reagovat?

Ještě více posílit vojenskou a materiální pomoc Ukrajině, včetně dodávek dalších zbraňových systémů, těžké ozbrojené techniky, vojenského vybavení a munice. Tyto dodávky budou v následujících týdnech pro boje v oblasti Donbasu a ukrajinskou protiofenzívu klíčové. Zásadní bude v tomto směru rovněž pro Ukrajinu i zpravodajská spolupráce se západními státy.

Západ rovněž musí pokračovat ve snaze Rusko diplomaticky a ekonomicky izolovat a najít efektivnější shodu na tom, jak pracovat s ekonomickými sankcemi více strategicky jakožto nátlakovým instrumentem pro co nejefektivnější ovlivnění chování Moskvy.

Za tímto účelem se musí rovněž Západ, zvláště pak Spojené státy, pokoušet získat na svoji stranu i státy, které se dosud z řady důvodů staví k válce Ruska proti Ukrajině spíše vlažně, a snažit se tak posílit tlak na Rusko i skrze tyto třetí země.

Bývalý prezidentův poradce Sergej Karaganov prohlásil, že Rusko nemůže na Ukrajině prohrát, že potřebuje nějaké vítězství. Jak si tato slova vykládat a je potřeba je brát vážně?

Zde je potřeba si říci, co vlastně slovo vítězství v tomto kontextu může znamenat. Z určitého pohledu je možné tvrdit, že Rusko už fakticky prohrálo – svých maximalistických cílů změnit režim v Kyjevě a přinutit Ukrajinu ke kompletní změně její zahraničněpolitické orientace již zcela jistě nedosáhne. Z války v každém případě vyjde vojensky velmi oslabené, ekonomicky poškozené a diplomaticky více izolované, než bylo před ní.

Rusové by mohli zaútočit z Podněstří, varuje ukrajinská armáda

Evropa

Současně s tím bude v následujících letech Ruská federace čelit mnohem jednotnější Severoatlantické alianci, kde řada členských států již nyní avizuje výrazně vyšší výdaje do obrany, dochází k posilování aliančních sil na východním křídle, a dokonce je ve hře potenciálně i vstup Švédska a Finska. Z nějaké objektivnější perspektivy je takový stav stěží možné obhájit jako ruské vítězství.

Vzhledem k nedávnému prohlášení ruského generálního štábu o cílech ruské vojenské kampaně nicméně můžeme předpokládat, že pokud by se Rusku povedlo dobýt Doněckou a Luhanskou oblast v jejich administrativních hranicích z roku 2014 nebo celé toto území získat v rámci diplomatických jednání, bude Kreml schopen tento dílčí „úspěch“ stále prodat většinové ruské veřejnosti jako „vítězství“, kterým ospravedlní jak smrt ruských vojáků, tak drakonické sankce uvalené na Rusko.

Pokud by se však ukrajinské armádě podařilo silou vytlačit ruská vojska z celé Ukrajiny, včetně celé oblasti Donbasu, byla by to pro ruskou stranu nesporná prohra, kterou by zřejmě ani poměrně výkonná ruská propaganda nebyla schopna směrem k ruské veřejnosti obhájit.

Je třeba počítat s tím, že by takový scénář Vladimir Putin vnímal jako výsledek potenciálně ohrožující současný ruský režim i jeho samotného, a bude ochoten udělat opravdu hodně pro to, aby k jeho naplnění nedošlo.

Reklama

Výběr článků

Načítám