Kdy byla válka? Půlce Čechů datum nic neříká

Na otázku, co se stalo 1. září 1939, správně odpovědělo jen 51 procent dotázaných. Nevědělo 35 procent lidí. „Mezi chybnými odpověďmi, kterých bylo 14 procent, se nejčastěji objevovala mnichovská dohoda, obsazení Čs. republiky nebo začátek 1. světové války,“ sdělil Právu ředitel agentury Martin Převrátil.

Lépe jsou na tom s vědomostmi starší a vzdělanější, tápou mladí a ženy. „Podíl správných odpovědí roste s věkem. Zatímco mezi mladými do 29 let to bylo jen 42 procent, ve skupinách nad 50 let se blížil k šedesátiprocentní hranici,“ dodal.

Podle ředitele Vojenského historického ústavu Aleše Knížka průzkum ukazuje, že moderním dějinám se ve školách věnuje málo času. „Nic proti učitelům, ti se snaží v první linii, seč mohou. Ale na výuku dějepisu je málo hodin a druhá světová se navíc učí v 9. třídě, kdy mají žáci jiné starosti,“ řekl Právu.

Úspěšnější byli dotazovaní při otázce, jak válka začala. Napadení Polska nacistickým Německem jmenovalo 56 procent. „Výrazný je rozdíl mezi pohlavími, o napadení Polska má ponětí 69 procent mužů a 44 procent žen,“ dodal Převrátil.

Z průzkumu dále vyplynulo, že největší obavy u Čechů vyvolává islamistický extremismus (21 procent), mezinárodní terorismus a možný příliv uprchlíků (po 15 procentech). Politikou Ruska nebo USA se cítí ohroženo shodně osm procent lidí.

Dále 56 procent souhlasí s navyšováním obranných výdajů na dvě procenta HDP podle závazku vůči NATO.