Bankám prý brněnský komunální politik nevěří. I tak ale na účtu má „něco málo přes 300 tisíc korun“. Stojí to v soudních dokumentech, které Právo k případu nashromáždilo.

Dvaašedesátiletý Liškutin, jenž do svého odvolání spadal pod ivanovickou buňku hnutí ANO, kterou vede syn druhého muže hnutí Jaroslava Faltýnka Jiří, se před obviněním z rozsáhlé a organizované korupce hájí tím, že jen plnil rozkazy svého nadřízeného – exradního pro investice Jiřího Švachuly.

Vyšetřování korupce v Brně se prolíná s údajnými obřími daňovými podvody

Toho policisté označují za hlavu celé, jimi řečené zločinecké organizované skupiny v případu údajné korupce při manipulaci se zakázkami Brna-střed. Jejích devět členů si mělo od roku 2014 na úplatcích přijít na více než 17 milionů korun, z toho zhruba polovina – 8,8 milionu – prý připadla Švachulovi.

„Sám jsem ukázal, kde peníze mám“

Přestože soud nezmiňuje konkrétní částku, kterou policisté u Liškutina doma při březnové razii nalezli, z dokumentů je patrné, že se jednalo o statisíce. Většinu úspor, jak částku sám nazýval, měl mít Liškutin doma. Podle policistů měl Liškutin peníze ukryté ve schránce. Bývalý místostarosta se ale hájí tím, že vyšetřovatelům sám ukázal, kde peníze má.

Část peněz má i v bance, kam mu chodí výplata, hotovost měl prý doma ale již z dob svého podnikání.

„Uvedl, že měl naspořené finanční prostředky, které získal po revoluci, kdy deset let podnikal, vedl stavební firmu. V roce 2000 této činnosti zanechal a potom byl zaměstnán na Úřadu městské části Žabovřesky, kde byl 15 let. Měl naspořené finanční prostředky, tyto měl v bance, a jelikož pak banky krachovaly, tak si nechal peníze doma,“ reprodukuje Liškutinovu obhajobu soudní dokument.

Liškutin skutečně v 90. letech spoluvlastnil brněnskou stavební společnost Lidostav. Jak je ale patrné z veřejných zdrojů, společnost nebyla v jednoznačně dobré finanční kondici. Z účetních závěrek, které jsou v obchodním rejstříku k dispozici, plyne, že se firma v některých letech potýkala třeba i s půlmilionovými ztrátami.

Kromě úspor z podnikání Liškutin peníze vysvětloval i tak, že „krom práce dělá jako OSVČ i dozory na stavbách“, za které dostával peníze v hotovosti. Peníze prý měl doma, protože nemá důvěru k bankám. „Zopakoval, že je mu 62 roků a jsou to jeho úspory,“ přepsal Liškutinovu obhajobu soud.

Úplatky jako „pracovní povinnost“

Jako vedoucí odboru investic na radnici Brna-střed se prý stal „obětí svého zaměstnání a povolání“. Věci, které mu vyšetřovatelé kladou za vinu, tedy inkasování provizí od spřátelených společností, prý byly „povinností v jeho práci“.

„Jestliže si někdo zařídil, že budou tři firmy osloveny, a on dostal od nadřízeného příkaz ‚tyto firmy oslov‘, musel je oslovit. Jeho nadřízeným byl pan Š. (Švachula – pozn. red.),“ je zaznamenána Liškutinova argumentace v dokumentu.

Brno-střed přesoutěží pět veřejných zakázek
Proti Švachulovi jde muž, který měl vybírat úplatky

Z vybírání úplatků za cinknuté zakázky jej prý ale usvědčují výpovědi jeho údajných někdejších „kumpánů“ Samana El-Talabaniho, jehož roli ve skupině měl v roce 2015, kdy se dostal na radnici, převzít, a Petra Kosmáka – bývalého úředníka odboru správy nemovitostí. Oba zmínění s policií spolupracují. Jejich výpovědi se podle vyšetřovatelů navíc shodují.

Stejně jako u Švachuly se i v případě Liškutina policisté obávali, že při vyšetřování na svobodě muž uprchne do zahraničí, a to „vzhledem k ekonomické síle obviněného a v důsledku páchání zvlášť závažné hospodářské trestné činnosti“.

„Z úřadu ho nevygumujeme“

Obviněný a ve vazbě nyní sedící Liškutin dál oficiálně zastává post vedoucího odboru investic. „Pokud nebude pravomocně odsouzen nebo pokud se s ním nedohodneme, z úřadu ho nevygumujeme. Já tomu sám nevěřím, ale co když hypoteticky nastane situace, že zkonstatují, že je nevinný,“ vysvětlil Právu tajemník úřadu Petr Štika.

Podle něj řešení zakázek probíhalo výhradně na lince Švachula–Liškutin. „Šlo to z gesce pana Švachuly a výkonnou roli tam pak měl pan Liškutin. Tím, jak to probíhalo – mimo úřad a administraci –, to nebylo zřejmé ani jejich blízkým spolupracovníkům. Byl jsem šokován, že to mohlo probíhat až takhle organizovaně a dlouhodobě. A priori se nedíváte na každého tak, že krade,“ sdělil Právu tajemník.

Intenzivní vztah

Kontakty mezi Liškutinem a Švachulou byly nasnadě: znali se z hnutí ANO. Švachula navíc Liškutina v roce 2015 přijímal na radnici jako vedoucího odboru investic. „Výběrové řízení se opakovalo, nikdo vhodný tam nebyl a Liškutin se hlásil až do třetího kola. Jak to ale bylo nastavené, nevím,“ uvedl Štika. Sám si přitom vzpomněl na situaci, kdy Švachula v úřadu lobboval ze své lidi.

Z uplácení brněnských politiků je podezřelá další firma
Faltýnkův syn koupil vilu od stíhaného podnikatele, jeho firma dostávala zakázky

Komunikace mezi Švachulou, Liškutinem a Kosmákem prý odstartovala ve chvíli, kdy vedoucí správy nemovitostí, na které Kosmák pracoval, odešla na mateřskou dovolenou a úředník nastoupil na její pozici. To bylo zhruba před čtyřmi roky.

„Kosmák v té době komunikoval se Švachulou přímo a tam jsem vnímal, že došlo k vytvoření takového intenzivnějšího pracovního vztahu,“ potvrdil Právu tajemník.
Liškutinovu práci hodnotil kladně. „Byl jsem s ním velice spokojený. Měl mnoho praktických zkušeností, vyznal se v branži. Dokázal lidi motivovat, neřešil hlouposti,“ popisoval Liškutinovy klady tajemník.

Oproti tomu Švachulovi podle něj nešlo moc odporovat. „Byl hodně impulzivní, pokud chtěl něco prosadit, nepřipouštěl diskusi,“ přiblížil jeho jednání tajemník.