Část Sněmovny doposud úspěšně využívala zdržovací taktiku a návrh, který by zbrzdil razantní růst platů ústavních činitelů, blokovala. Naposledy se to stalo v pátek.

Zdržování se účastnili i poslanci hnutí ANO, kteří v pátek nepodpořili zařazení novely na 16. listopadu, a to i přesto, že návrh na snížení rychlosti růstu platů zákonodárců připravila Babišova vláda.

Premiér se naštval a pár hodin po jednání uvedl, že jeho poslanci podpoří iniciativu Pirátů a SPD o svolání mimořádné schůze.  [celá zpráva]

„Vzhledem k tomu, že na dnešním jednání nebyl přijat návrh, aby se předřadila otázka růstu platu ústavních činitelů, rozhodli jsme se sehnat 40 podpisů ke svolání mimořádné schůze, na které by se projednal návrh zákona, aby bylo redukováno zvyšování platů,“ řekl šéf pirátských poslanců Jakub Michálek.

Kromě Pirátů chce mimořádnou schůzi i SPD. „Teď už není jiná možnost, aby se to stihlo,“ řekl šéf poslanců SPD Radim Fiala. Předseda Sněmovny musí podle jednacího řádu Sněmovny mimořádnou schůzi svolat.

Snad se to stihne, doufá Michálek

Poslanci s iniciativou přicházejí za pět minut dvanáct. Vládní návrh, který by zbrzdil skokový růst platů, sice ve Sněmovně leží od května, ale doposud se ho nepodařilo schválit. Legislativním kolečkem musí projít do konce roku.

Pokud by Sněmovna novelu schválila, dostane ji Senát. Ten má 30 dnů na to, aby se vyjádřil. Předlohu pak ještě podepisuje prezident, který má lhůtu 14 dnů.

„Myslím, že je reálné, aby se to stihlo, ale musíme konat rychle,“ doufá Michálek. Zkritizoval hnutí ANO, které podle něj návrh na zbrzdění růstu platů předložilo, ale blokovalo jeho projednávání.

Jednání blokovalo i hnutí ANO

„Mrzí mě, že předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek porušil ten slib. Vláda ANO doufala, že získá politické body, ale přitom to ANO blokuje,“ zdůraznil Michálek.

Piráti zároveň navrhují, aby se na poslance vztahovala nemocenská jako na normální zaměstnance. „Chceme se vyhnout případu senátora Čuby, který nechodil rok a půl do práce a bral plný plat. Děláme to, abychom zvýšili důvěru občanů v politiky,“ vysvětlil Michálek. SPD zase chce, aby se platy politiků zmrazily až do roku 2021.

Platy by i tak vzrostly o devět procent

Poslanci a senátoři letos berou základní plat 75 900 korun hrubého měsíčně. Od ledna by měli brát o dvacet procent víc, tedy 90 600 korun. Pokud by zvedli ruku pro nižší růst o devět procent, bylo by to 83 900 korun.

Základní plat bez funkčních příplatků přitom bere pouhá dvacítka z dvou set poslanců. K tomu každý zákonodárce pobírá paušální náhrady od 39 400 Kč do 53 500 Kč hrubého. A ty by se v případě razantního zvýšení platů zvedly na 47 100 až 63 900 korun hrubého.