Babiš chce větší vliv Česka na evropský rozpočet

Babiš kritizoval především formu výběru kandidáta na předsedu Evropské komise, tzv. spitzenkandidáta. „Považuji za nepřijatelné, aby nám velké země diktovaly předsedu komise. Podle Lisabonské smlouvy o tom má rozhodnout Evropská rada. Myslím, že i když jsme malá země, tak proč bychom nemohli mít nějaký názor,” konstatoval Babiš.

Snažil se prosadit, aby ve výběru měly větší vliv jednotlivé členské státy. „Logické by bylo, že 27 členských zemí má své komisaře a z těch vyberou nejlepšího premiéři či prezidenti,” řekl Babiš.

Doplnil, že výběr kandidáta, kdy je na jednotlivých politických frakcích v Evropském parlamentu, on nepodporuje. Většina členských státu zastává podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře podobné stanovisko. Kandidáty by podle něj Evropská rada měla vygenerovat do konce roku 2018.

„Nevylučuji to, že některý z těch kandidátů se nemůže stát kandidátem i Evropského parlamentu. Za mě si myslím, že by to byla nejlepší kombinace,” sdělil svou představu Chmelař. I tak však Evropský parlament může spitzenkadidáty navrhnout.

„Domníváme se, že má mít první i poslední slovo Evropská rada. Ta má tedy vybrat předsedu Evropské komise. Parlament do toho může mluvit v tom smyslu, že musí potom schvalovat celou komisi a může si předvolat ty jednotlivé komisaře a má právo se jich ptát,” řekl novinářům Chmelař.

Babiš se na půdě Evropské rady kriticky postavil i k sestavování rozpočtu EU na roky 2021 až 2027. Debata se vedla především o podmínkách, za kterých by členské země neměly nárok na čerpání peněz z evropských fondů.

„Je podstatné, že se nebojíme říci svůj názor, a nevidím důvod, proč bychom měli být přikrčeni v rohu. Nechceme, aby nám Brusel říkal, na co máme použít kohezní fondy, ale abychom to byli my, kteří to řekneme. My nejlépe víme, kam potřebujeme peníze,” uvedl kriticky Babiš.

Česko bude z fondů i nadále více brát než odvádět. Babiš nevidí problém v podmínce zachování právního státu, ale nesouhlasí s tím, aby podmínkou pro čerpání byla spolupráce v migrační problematice nebo souhlas s přerozdělováním uprchlíků na základě kvót.

„My v první řadě nepodporujeme další vrstvu kondicionalit tak, jak by mohla být nastavena v tom novém rozpočtu. Na druhou stranu mechanismus pro vládu práva i s některými právy například na čerpání prostředků z rozpočtu, už tam v systému jsou,” doplnil premiéra v demisi Chmelař.

„V této věci už ten mechanismus existuje. Pokud dojde k vyhodnocení, že dochází k ohrožení vlády práva, tak je možné sáhnout i na věci, které se týkají věcí financovaných z evropského rozpočtu,” doplnil. Tyto podmínky se ale týkají pouze strukturálních fondů. Komise chce první návrh podoby budoucího víceletého rozpočtu představit na počátku května.

Na závěrečné tiskové konferenci po téměř šestihodinovém jednání Babiš novinářům řekl, že se během dne osobně setkal i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a rakouským premiérem Sebastianem Kurzem a oba pozval do Prahy. Macron by měl i se svou ženou dorazit v květnu.

V rámci dopoledních jednání se Babiš v sídle Evropské unie zúčastnil i konference týkající se podpory zemí na jih od Sahary, kde řekl, že Česko je ochotno poskytnout na podporu těchto oblastí milión eur a do konce roku plánuje poslat ještě další tři milióny.

Během dne proběhla i krátká schůzka na úrovni premiérů zemí V4 (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko), kde podle Babiše země společně ladily politiku směrem k migrační krizi a připravují pro Evropskou komisi společný dopis.