Jako jediný z pěti kandidátů jste ve dvou kolech nebyl zvolen na post místopředsedy Sněmovny. Snažil jste si pro vás dopředu vyjednat podporu ostatních poslaneckých klubů?

Jednání probíhalo o všech věcech a všichni jsme slyšeli, jak se ty ostatní strany zaklínaly tím, že budou respektovat výsledky voleb a zastoupení v Poslanecké sněmovně a je to myslím poprvé, kdy kandidát druhé nejsilnější strany nebyl zvolen do vedení Sněmovny. Svědčí to o tom, že je tady hlasovací koalice ANO, SPD a KSČM a nakonec tady silově uspořádává věci. To se projevilo už v tomto týdnu a při té volbě.

Takže oficiálně jste o podporu nežádali?

Něco jiného je volba předsedy Poslanecké sněmovny a něco jiného jsou volby místopředsedů. Probíhala debata na úrovni předsedů klubů. Všichni věděli, že kandiduji a mohli se k tomu nějak postavit. Viděli jsme, jak si někteří to respektování výsledků voleb představují, a to tak, že se přijdeme sklonit a políbit prsten a pak teprve budou respektovat to poměrné zastoupení. To není žádný respekt.

Malicherná a zbytečná demonstrace síly, možná někde na pískovišti by si tím pánové zjednali respekt

Závratně překvapeni jsme z toho ale nebyli. Považujeme to za jasnou demonstraci síly, na kterou mají právo. Žádné signály o tom, že by to mělo vypadat jinak a že by nemělo být zastoupení stran podle výsledku voleb, nebyly. Takže je to pomsta, za co? Nebo co, kdo sleduje, nevím.

Mají podle vás strany problém s vaší osobou nebo kandidátem ODS obecně či s kandidátem Demokratického bloku?

Neberu to osobně. Je to podle mě trochu malicherná a zbytečná demonstrace síly, možná někde na pískovišti by si tím pánové zjednali respekt, ale v Poslanecké sněmovně asi ne. Je to rozhodnutí hlasovacího bloku SPD, ANO a KSČM a já ho respektuji. Nezaslechl jsem nějaké veřejné informace o tom, že by nějaký kandidát vadil a nezaznělo to ani po volbě. Budu příští týden kandidovat znovu.

Jak na vás působí to, když vás hnutí ANO nepodpořilo na předsedu Sněmovny a zároveň vás z druhé strany zve do vlády?

Všichni jste slyšeli Andreje Babiše, který mně ve středu říkal: pane předsedo, pojďme se domluvit na koalici, my stojíme o ODS. Řekl bych, že je to schizofrenní jednání - stát o koalici a bavit se se mnou o vládě a současně ani nerespektovat druhou nejsilnější stranu a nezvolit jejího kandidáta a kandidáta čtvrtiny poslanců do vedení Sněmovny.

Není to nátlak na ODS, pojďte s námi do vlády a my vám podpoříme místopředsedu?

Nátlak tu do jisté míry je, ale není veden cílem, aby tu vznikla standardní menšinová vláda. To všichni vidíme. Už deset dní po volbách bylo jasné, že Andrej Babiš bude sestavovat menšinovou vládu po dohodě s panem prezidentem Zemanem a už teď víme, že bude 6. prosince jmenován předsedou vlády a 15. prosince bude jmenována jeho vláda a současně víme, že má ministry. To je přeci ta realita. To všechno ostatní jsou mediální hry.

Nebylo by na místě, aby ODS začala vážně uvažovat nad tím, jít s hnutím ANO do vlády, aby se zabránilo vládě s SPD a s tolerancí KSČM?

Ta otázka vůbec není na místě. Jsme od začátku svědky formování jednobarevné vlády Andreje Babiše za podpory SPD a KSČM nebo vlády bez podpory, to ještě nevíme. Když se bavíme o nějaké politické logice, tak přeci nejlogičtější by bylo, a já to nikomu neříkám, že to tak má být, aby se pokusila pokračovat současná koalice. Ti si evidentně programově rozuměli a ani tam ten pokus o pokračování nezazněl.

V tuto chvíli je na tahu Andrej Babiš a všichni vidíme, jak to vypadá. Jeden den jsem vyzýván, abych s ním šel jednat o vládě a druhý den nedostanu hlasy ANO ani na místopředsedu Poslanecké sněmovny. To je fakt a ten fakt podtrhuje jediné a to, že je tu hlasovací koalice ANO, SPD a KSČM. To je realita.