Nejšťastnějšími euroobčany jsou podle průzkumu Lucemburčané. Pobyt v EU hodnotí naprosto kladně 84 procent z nich, negativně jen čtyři procenta. V těsném závěsu jsou lidé v Irsku s 81 procenty oproti pěti.

Velmi spokojení jsou dále Němci, a to poměrem 79:5 procentům. Stejný stav panuje v Nizozemsku.

Více než 70procentní spokojenost lze najít ještě v Dánsku a Polsku.

Není bez zajímavosti, že čistě kladný vztah k EU má 49 procent Britů, kteří evropský svazek opouštějí.

Řecká skepse

Ačkoliv je to ČR, kde je nejméně lidí spokojených s EU, tak Češi nejsou největšími odpůrci unie. I tak jsou ovšem s 20 procenty nad celounijním průměrem 14 procent. Vyšší procento negativistů je v Řecku (32 procent), dále v Rakousku (27 procent) a v ItáliiVelké Británii (shodně po 24 procentech).

Řekové jsou vůbec největšími skeptiky vůči EU, jelikož mají hned po Češích nejmenší skupinu těch, kdo jsou s unií spokojeni, a to 34 procent. Dále jsou na chvostu Italové (35 procent) a Chorvati (36 procent). Pro srovnání, na Slovensku hodnotí své členství pozitivně 50 procent a záporně devět procent respondentů.

Většina Čechů je neutrálních

Největší část Čechů (45 procent) má vztah k EU neutrální. V tom jsme rovněž na špičce – společně s Chorvatskem (47 procent), Lotyšskem (44 procent) a Maďarskem (42 procent). Unijní průměr je 26 procent.

Odpověď „nevím“ zvolila jen dvě procenta Čechů, v celé unii jde pouze o tři procenta, tudíž drtivá většina lidí nějaký názor má.

Ačkoli jen 33 procent Čechů považuje členství za pozitivní, tak okolo 60 procent by upřednostnilo společný přístup Evropské unie kupříkladu při řešení otázek nestability v arabském světě či ve vztahu k Rusku.

Pikantní je, že Češi vyšli z ankety v evropském průměru co se týče pocitu ohledně současného směřování EU, a také znalosti Čechů o unii jsou lehce nadprůměrné.

Zajímavostí také je, že 54 procent dotázaných Čechů je ochotno akceptovat silnější rozvoj integrace. Unijní průměr je přitom 49 procent.

EU viděna pozitivněji

Celkově vnímá členství v unii kladně o něco více evropských občanů než dříve. Nynějších 57 procent je o čtyři procenta více než loni navíc téměř stejně jako v roce 2007, tedy v době před finanční a hospodářskou krizí.

Mezi jednotlivými státy jsou však značné rozdíly.

V reakci na geopolitické události jako zvyšující se nestabilita v arabském světě, vliv Ruska a Číny, brexit či zvolení Donalda Trumpa až 73 procent respondentů upřednostňuje společnou reakci EU před jednotlivými opatřeními na národní úrovni.

Úhrnem 43 procent dotázaných má pocit, že jejich hlas má na úrovni EU váhu. Za velký problém se nicméně považuje stále vysoká sociální nerovnost.

Průzkum Eurobarometru se uskutečnil mezi 27 901 občany EU, v každé zemi mezi 500 až 1500 lidmi, většinou mezi tisícovkou respondentů.