Článek
Evropská komise uvedla, že zaslala Česku v roce 2020 první formální upozornění a v listopadu 2023 dodatečné upozornění z důvodu „nesprávného provedení několika ustanovení rámcového rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu (EZR)“.
„Česko poté přijalo nový pozměňující zákon, aby obavy Komise odstranilo. Komise však měla za to, že ne všechny její obavy byly vyřešeny, a proto v březnu 2025 zaslala odůvodněné stanovisko. České orgány odpověděly v květnu 2025. Komise se opět domnívá, že ne všechny její obavy jsou řešeny,“ stojí v tiskové zprávě.
Podle EK české právo dosud i přes upozornění nestanovuje, že vykonávající justiční orgán musí souhlasit buď s dočasným přemístěním osoby do vystavujícího členského státu, nebo s vyslechnutím ve vykonávajícím členském státu. Vystavující stát je stát, který žádá o zatčení osoby, vykonávající pak ten, který zatčení ve své zemi provede.
„Kromě toho podmínky a doba trvání dočasného přemístění (osoby, na kterou je uvalen zatykač) musí být určeny vzájemnou dohodou mezi vystavujícím justičním orgánem a vykonávajícím justičním orgánem. České právo však jednostranně vyžaduje, aby doba dočasného přemístění nepřekročila 10 dnů. To je v rozporu s rámcovým rozhodnutím,“ odůvodnila EK své rozhodnutí.
K celé záležitosti se vyjádřilo i české ministerstvo spravedlnosti. Uvedlo, že přesné znění žaloby zatím nezná, protože je teprve vypracováváno EK. Následně pokračovalo: „Ministerstvo spravedlnosti zdůrazňuje, že se v daném případě nejedná o pozdní implementaci unijního aktu, nýbrž o právní spor týkající se správnosti provedení některých ustanovení daného rámcového rozhodnutí do českého právního řádu.“
Podle mluvčího ministerstva Vladimíra Řepky v reakci na upozornění Česká republika přijala změnu zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. „Evropská komise tyto legislativní změny přijala pozitivně, nicméně přetrval na její straně nesouhlas se způsobem implementace čl. 18 a čl. 20 odst. 2 rámcového rozhodnutí. Tento nesouhlas se orgány České republiky pokoušely v následné komunikaci odstranit. Evropská komise však setrvala na svém právním názoru, o čemž bylo ministerstvo spravedlnosti informováno teprve v únoru tohoto roku,“ pokračoval Řepka.