Hlavní obsah

Evropská komise zažaluje Česko a Maďarsko

Brusel
Aktualizováno

Evropská komise (EK) se rozhodla zažalovat Českou republiku a Maďarsko kvůli nedodržování unijních pravidel o evropském zatýkacím rozkazu (EZR), informovala EK v tiskové zprávě. Záležitost nyní poputuje k Soudnímu dvoru EU, který věc posoudí.

Foto: Shutterstock

Budova Evropské komise v Bruselu

Článek

Evropská komise uvedla, že zaslala Česku v roce 2020 první formální upozornění a v listopadu 2023 dodatečné upozornění z důvodu „nesprávného provedení několika ustanovení rámcového rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu (EZR)“.

„Česko poté přijalo nový pozměňující zákon, aby obavy Komise odstranilo. Komise však měla za to, že ne všechny její obavy byly vyřešeny, a proto v březnu 2025 zaslala odůvodněné stanovisko. České orgány odpověděly v květnu 2025. Komise se opět domnívá, že ne všechny její obavy jsou řešeny,“ stojí v tiskové zprávě.

Podle EK české právo dosud i přes upozornění nestanovuje, že vykonávající justiční orgán musí souhlasit buď s dočasným přemístěním osoby do vystavujícího členského státu, nebo s vyslechnutím ve vykonávajícím členském státu. Vystavující stát je stát, který žádá o zatčení osoby, vykonávající pak ten, který zatčení ve své zemi provede.

„Kromě toho podmínky a doba trvání dočasného přemístění (osoby, na kterou je uvalen zatykač) musí být určeny vzájemnou dohodou mezi vystavujícím justičním orgánem a vykonávajícím justičním orgánem. České právo však jednostranně vyžaduje, aby doba dočasného přemístění nepřekročila 10 dnů. To je v rozporu s rámcovým rozhodnutím,“ odůvodnila EK své rozhodnutí.

Maďarsko pak formální upozornění obdrželo v červnu 2021. Budapešť se k výtkám vyjádřila, což EK také neuspokojilo, neboť „některé z problémů zjištěných Komisí přetrvávaly“. Další varování poslala v listopadu 2023.

Komisi nadále vadí, že maďarské právo nesprávně provádí ustanovení o fakultativním důvodu pro odmítnutí vykonání zatykače.

„Rámcové rozhodnutí stanoví seznam trestných činů, u nichž musí být EZR uznán, i když nejsou ve vykonávajícím členském státě trestné. U trestných činů, které nejsou uvedeny na tomto seznamu, jako je krádež, mohou členské státy stanovit, že vykonávající justiční orgán může odmítnout vykonat EZR, pokud daný skutek není v jeho jurisdikci trestným činem. V takovém případě však musí mít justiční orgán podle vnitrostátního práva prostor pro uvážení,“ vysvětlila EK.

Evropský zatýkací rozkaz je zjednodušený přeshraniční justiční postup, který umožňuje předání vyžádané osoby za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody. Funguje od 1. ledna 2004.

Výběr článků

Načítám