V otázce migrace státy V4 upozorňují na nezbytnost usilovat o společná a koherentní řešení na evropské úrovni, uvedl Úřad vlády v tiskové zprávě. Unie se má zaměřovat na základní příčiny migrační krize.

„Návrhy, které jsou založeny na povinném systému přerozdělování žadatelů o azyl, by mohly povzbuzovat další migraci, dále rozdělovat členské státy a nebudou v praxi fungovat,” stojí v prohlášení.

Státy Visegrádu také podporují setrvání Velké BritánieEU. „Ačkoliv země V4 uznávají, že rozhodnutí je pouze a jen na britských občanech, považují za žádoucí vyjádřit svůj společný, silný a upřímný zájem na tom, aby Spojené království zůstalo v EU,” píší premiéři.

Posílení baltských států

Dalším nelehkým výzvám bude podle nich snazší čelit, pokud Británie zůstane členem EU. Referendum o setrvání Británie v EU je vyhlášeno na 23. června.

Červencový summit NATO ve Varšavě označují premiéři za důležitý milník pro Severoatlantickou alianci. Vyslovují se pro efektivní a dostatečné posílení baltských států, ke kterému chtějí přispět.

Země V4 také uvádějí, že chtějí usilovat o posílenou a produktivnější spolupráci mezi NATO a Evropskou unií, která by směřovala ke strategickému partnerství, hlavně co se týče obrany proti hybridním hrozbám a v kybernetické oblasti.

Bezvízový styk 

Předsedové vlád se v prohlášením věnují také dalším otázkám regionální bezpečnosti a zahraniční politiky. Vyjadřují například podporu Ukrajině v úsilí o stabilizaci země a prosazení reforem vedoucích k modernizaci.

Premiéři konstatují, že předpokladem pro úspěšný rozvoj Ukrajiny je mírové řešení konfliktu na východě země a vyzývají proto k naplnění minských mírových dohod.

Visegrád rovněž podporuje bezvízový styk Ukrajiny a EU a zachování Ukrajiny jako tranzitní země pro dodávky plynu do střední Evropy.

Z hlediska evropské ekonomiky Visegrád hodlá společně postupovat při jednání o víceletém finančním rámci po roce 2020. Druhou oblastí společného zájmu je zemědělství - zejména situace na trhu s vepřovým masem a mléčnými výrobky.