Podle KSČM má movitý i nemovitý majetek tvořící areál nesmírnou historickou a kulturní hodnotu, které neodpovídá právní ochrana.

„Areál Pražského hradu a ostatní nemovitosti tvořící s ním jeden funkční celek patří do vlastnictví státu, ale jsou ohroženy různými návrhy na změnu vlastnictví, včetně žalob k soudům v rámci domnělých nároků vzešlých z realizace majetkového vyrovnání s církvemi,“ zdůvodňují komunisté návrh. Ten ale má podle všeho malou šanci na schválení.

Pražský hrad je symbol naší národní státnosti, je to symbol nás, naší republiky a nedomnívám se, že by jakékoli budovy na Hradě měly být vráceny církviKarla Šlechtová, ministryně

A to nejen kvůli nesouhlasu pravicové opozice, která církevní restituce prosadila, ale také zásadnímu odporu lidovců a váhavému postoji soc. dem., která se obává možného právního pochybení.

Obava ze sporů

„Hlasovali jsme proti tomu, aby byl Hrad součástí restitucí, nechtěli jsme ho tam,“ řekl Právu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle něj by právníci nyní měli říct, jestli je možné ho zpětně vyřadit, aniž by to pak zrušil Ústavní soud. „Není to špatný nápad, aby Hrad byl ve vlastnictví státu,“ řekl Právu šéf ANO a místopředseda vlády Andrej Babiš. Vicepremiér se přitom už dřív nechal slyšet, že podpoří návrh komunistů na zdanění náhrad církvím.

„Každá politická strana má právo předložit jakýkoliv návrh zákona,“ vzkázal na dotaz Práva prostřednictvím svého mluvčího prezident Miloš Zeman. Komunisté – řečeno v nadsázce – předstihli ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou (za ANO), která už v lednu mluvila o tom, že se pustí do přípravy zákona, na jehož základě by hradní areál měl být v rukách státu.

„Pražský hrad je symbol naší národní státnosti, je to symbol nás, naší republiky a nedomnívám se, že by jakékoli budovy na Hradě měly být vráceny církvi,“ napsala Šlechtová na Facebooku. „Ať si vezme vše ostatní dle zákona, což činí, ale Hrad, sídlo našich prezidentů, to ne,“ uvedla.

Dohoda s Dukou

Prezident s pražským arcibiskupem Dominikem Dukou přispěli v březnu k dohodě mezi Hradem a zástupci katolické církve o majetkovém vyrovnání, považované za restituční tečku v rámci hradního areálu. Na základě podepsané dohody získala církev tři nemovitosti, a to budovu Nového proboštství, Jiřský klášter a kostel Všech svatých. Na oplátku se vzdá nároku na sedm nemovitostí v areálu Hradu.

Výměna objektů mezi církví a státem na Pražském hradě

Výměna objektů mezi církví a státem na Pražském hradě

FOTO: ČTK

Církev o navrácení domů na Hradě požádala v druhé polovině roku 2013 na základě zákona o majetkovém vyrovnání státu a církví. Kromě vydaných objektů žádala i baziliku sv. Jiří, Mladotův dům, Staré proboštství, šest domů ve Vikářské ulici a jeden dům u Zlaté uličky. Další žádosti se týkaly movitých věcí.

Ještě před schválením zákona o vyrovnání s církvemi se Hrad přel s církví o vlastnictví katedrály sv. Víta. Vleklý spor uzavřela v roce 2010 dohoda tehdejšího prezidenta Václava Klause a Duky o společném užívání katedrály. V areálu Hradu přitom již je jeden soukromý objekt: Lobkovický palác ve spodní části Jiřské ulice, který v restituci v roce 2002 získali jeho původní majitelé, Lobkovicové.