Minimální mzda se zvýšila naposledy letos v lednu o 700 korun na 9200 korun. Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že by se nejnižší zaručený výdělek měl postupně přiblížit 40 procentům průměrné mzdy. Loni odpovídal 33,1 procenta. Letos by měl nejspíš dosáhnout 34,6 procenta. Na konci loňského roku byla průměrná mzda 27 222 korun.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

"Vzhledem k prognózám růstu průměrné mzdy a plnění programového prohlášení vlády se nárůst minimální mzdy o 500 korun nejeví jako dostatečný. Bylo by proto vhodné preferovat zvýšení minimální mzdy alespoň o 700 korun," uvedlo v materiálu ministerstvo práce.

V propočtech vycházelo právě z prognóz růstu průměrné mzdy. Pokud by se příští rok nejnižší výdělek zvedl o 500 korun, měl by se rovnat 35,2 procenta průměrné mzdy. Při růstu o 700 korun by podíl dosáhl 35,9 procenta. Zvednutí o tisícikorunu by odpovídalo 37 procentům minimální mzdy a o 1500 korun pak 38,8 procenta.

Minimální mzdu má minimum lidí

Minimální mzdu pobírala 2,3 procenta zaměstnanců v Česku. Hrubý domácí produkt loni rostl o dvě procenta, pro letošek a v příštích letech by tempo růstu mělo být vyšší. Nezaměstnanost se snižuje a volných míst přibývá.

Čistá minimální mzda činí 8188 korun. Podle ministerstva je tak o 1486 korun nižší než hranice příjmové chudoby. Ta dosahuje 9674 korun. Minimální mzdu má 22 zemí EU. Česká částka patří k nejnižším. Po přepočtu odpovídá zhruba 332 eurům. Nižší je v Litvě, kde činí 300 eur, v Rumunsku a Chorvatsku je 218 eur a v Bulharsku 184 eur. V Německu se vyplácí 1473 eur, v Nizozemsku a Belgii 1502 eur. Nejvyšší je částka v Lucembursku, činí 1923 eur, popsalo ministerstvo práce.

Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula v pátek oznámil, že centrála bude požadovat růst o 1000 korun pro příští rok a další roky. [celá zpráva]

Podle šéfa hospodářské komory Vladimíra Dlouhého je požadavek odborů absurdní. Zaměstnavatelé by nechtěli přijímat nové zaměstnance, měli by snahu vyplácet část mezd načerno a přes hospodářské oživení by se zaměstnanost nezvyšovala, míní Dlouhý.