Článek
Uplynulo téměř šest týdnů od doby, kdy americký prezident žádal demonstranty v Íránu, aby pokračovali v protestech, protože „pomoc je na cestě“. Během tohoto období americká armáda napnula své síly, aby dosáhla maximální připravenosti svých sil v regionu. Zmíněných šest týdnů už stálo spoustu peněz nejen USA, ale také Izrael, který tuto vyčkávací hru hraje společně s Američany.
Podle deníku Haarec jeden den provozu jedné letadlové lodi stojí zhruba deset milionů dolarů (205 milionů korun). Pro dvě letadlové lodi – USS Gerald R. Ford a USS Abraham Lincoln – s doprovodem čítajícím desítky plavidel, včetně torpédoborců, jde o denní náklady v řádu desítek milionů dolarů.
S takovými náklady se Trump podle listu bude jen těžko vzdávat úderu na Írán, aniž by ho mohl prohlásit za „skvělý úspěch“. Alternativou by pak byla „skvělá dohoda“, k té se ale zatím podle všeho neschyluje. Zatímco Spojené státy požadují od Íránu, aby se vzdal nejen svého jaderného, ale i balistického programu a podpory šíitských ozbrojených skupin na Blízkém východě, Teherán hodlá hovořit jen o určité části svých jaderných ambicí, o nichž tvrdí, že směřují pouze k civilnímu využití atomu.
„Na letadlové lodi, jako je Gerald Ford, dostává plat 5 000 lidí a v současné situaci ji neprovozujete tak, jako když je v domovském přístavu. K tomu všemu musíte připočítat ještě náklady na nezbytné letové hodiny pilotů,“ řekl o „nákladech na čekání“ Pini Jungman, prezident TSG Group, firmy zabývající se obrannými technologiemi, která vyvíjí systémy protivzdušné obrany pro izraelské ministerstvo obrany.
Utrácí také Izrael
Také v Izraeli se představitelé resortu obrany dožadují navýšení rozpočtu na „čekání na úder“. Jde jim přinejmenším o dodatečné náklady na personální obsazení a údržbu radarových a raketových systémů.
Podle bývalého velitele izraelské protivzdušné obrany Rana Kochava je mezi současnou situací a stavem před 12 dny útoků na Írán v červnu loňského roku velký rozdíl. Vzhledem k tomu, že Izrael udeřil jako první, byly náklady přípravy a čekání podle něj výrazně nižší.
Kochav zároveň varoval před podceněním íránských bojových schopností. „Myslím, že mají dobrou protivzdušnou obranu. Uběhlo osm měsíců a oni ji oživili,“ uvedl s odkazem na červnový boj.
Jehošuy Kaliského z Institutu pro studium národní bezpečnosti v Tel Avivu je také možné, že Íránci své rakety vylepšili. „Mohli také přidat rychlejší a těžší rakety,“ uvedl.
Největší letadlová loď na světě, americká USS Gerald R. Ford, bude za méně než 24 hodin u pobřeží Izraele. V regionu se i se svým doprovodem připojí k druhé letadlové lodi, USS Abraham Lincoln. Naposledy měly Spojené státy na Blízkém východě v červnu 2025, kdy společně s Izraelem zaútočily na íránská jaderná zařízení.

Dvojmístný F/A-18F Super Hornet přistál na letadlové lodi USS Abraham Lincoln.


