”Platí ovšem, že český stát nevyjednává s teroristy, ani neplatí výkupné,„ řekl v ČT ministr Chovanec před schůzkou s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech. Hlavní zásluhu na osvobození žen má podle ministra turecká charitativní organizace IHH, další podrobnosti sdělit nechtěl.

Mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová ČTK řekla, že česká diplomacie zná cestu a způsob, jakým se unesené Češky dostaly domů, nechce ho ale zatím komentovat. [celá zpráva]

Zástupci IHH také odmítli médiím upřesnit, jak se jim podařilo po dvou letech dostat Češky ze zajetí. Odmítli také sdělit, kde byly dívky drženy, aby neohrozili další rukojmí. Podle ČT uvedli jen to, že únosci poslali svého zástupce, který v posledních týdnech vyjednával s IHH.

Antonie Chrástecká

Antonie Chrástecká

FOTO: TT / AA /, ČTK

Na organizace se podle jejího zástupce Izzeta Sahina obrátily přímo rodiny unesených. Udělaly to před dvěma měsíci poté, co vyčerpaly všechny ostatní možnosti.

Deník Millyet napsal, že zástupci IHH dokázali kontaktovat ozbrojenou skupinu, která dívky držela. Ve vyjednávání hrál prý velkou roli i zdravotní stav žen, který vyžadoval nasazení léků. Nakonec se obě podařilo dostat do východoturecké provincie Van, odkud podle deníku Hürriyet odletěly zvláštním letadlem do České republiky.

 Dva roky v zajetí

Dívky zřejmě nebyly transportovány na další místa. Hana Humpálová uvedla, že až po propuštění uviděla poprvé po dvou letech slunce. Údajně byla stále v jedné místnosti. „Strávila jsem dva roky v jedné místnosti,” uvedla Antonie Chrástecká.

Hana Humpálová po propuštění

Hana Humpálová po propuštění

FOTO: TT / AA /, ČTK

Spekulovalo se přitom, že únosci dívky předali jiné organizaci, možná skupině napojené na Tálibán, a dokonce, že jsou v Afghánistánu. [celá zpráva]

Prezident Miloš Zeman podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka děkuje humanitární organizaci IHH. ”Pan prezident byl o propuštění dívek informován. Je to pro něj velmi radostná zpráva”.

Radost z návratu

S radostí reagovali na zprávu o propuštění dvou unesených Češek zástupci českých humanitárních organizací. Podle nich se pracovníkům v krizových oblastech a různých zemích světa daří s místními navázat dobré vztahy a získat si jejich důvěru, a to díky nezištné pomoci.

Přestože se Humpálová  zdržovala v posledních letech v Praze, mnozí Písečtí na ni vzpomínají. „Pamatuji si ji ještě jako malou a mám z toho obrovskou radost,“ konstatovala sousedka. Další obyvatel domu se pozastavoval nad rolí ministerstva zahraničí, které podle něho mělo už dříve pro vysvobození dívek udělat víc. „Nakonec to musela zvládnout turecká neziskovka,“ krčil rameny muž.