Platí to například pro hnutí Úsvit, které zabodovalo v loňských předčasných volbách, ale v boji o Evropu dokázalo oslovit pouze 3,12 procenta voličů. Kampaň postavená na radikální rétorice proti imigrantům a nepřizpůsobivým voliče zjevně neoslovila. Zmatek voličů mohlo způsobit i odvolání jedničky kandidátky Kláry Samkové.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Jiří Paroubek stojící v čele kandidátky LEV 21 – Národní socialisté se před volbami odkazoval na průzkumy, které jeho stranu posouvaly k pětiprocentní hranici a šanci uspět. Reálný výsledek jeho partaje byl oproti těmto očekávání zhruba desetinový (0,46 procenta) a „buldozer” Paroubek získal 2768 preferenčních hlasů.

Jiří Paroubek

Jiří Paroubek

FOTO: Jan Handrejch, Právo

„Na frak tak v těchto volbách nedostala pouze strana LEV 21, ale opravdu celá politická elita, pro niž je volební výsledek tragédií a velmi smutnou vizitkou,” komentoval volby Paroubek.

Podobně neslavně dopadly i Věci veřejné. Partaj, která svého času působila na vládní úrovni, získala 0,46 procenta. Kandidátku vedl Radek John, který v případě zvolení lákal na asistenční kartu zdarma i právo na sebeobranu.

Radek John v Otázkách Václava Moravce

Radek John

FOTO: Petr Horník, Právo

Neuspěla ani Strana Republika, kterou založili bývalí poslanci VV Otto ChaloupkaMichal Babák.

Zisk 2240 hlasů znamenající 0,14 procenta je mizivý a oba exposlance může těšit asi pouze skutečnost, že ve volbách kandidovala i uskupení, která dostala pouze několik stovek hlasů a hranice tisíce voličů pro ně i s ohledem na extrémně nízkou volební účast zůstala zapovězena.