"I když naprosto rozumím zájmům většinového ruskojazyčného obyvatelstva Krymu, který byl v roce 1954 nesmyslným Chruščovovým rozhodnutím přičleněn k Ukrajině, máme své zkušenosti s vojenskou intervencí z roku 1968. A domnívám se, že jakákoliv vojenská intervence vytváří hluboký příkop, který po generaci nelze zasypat," uvedl prezident Zeman ve vyjádření poskytnutém jeho tiskovým odborem.

Zeman hovořil o darování Krymu sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem tehdy satelitnímu Kyjevu.

O povolení nasadit na Krymu vojsko požádal v sobotu Radu Ruské federace prezident Vladimir Putin. Svolení dostal. [celá zpráva]

Znepokojená diplomacie

Před eskalací napětí a vojenským zásahem v sobotu varoval i Černínský palác. „Ministerstvo zahraničních věcí velmi pozorně sleduje situaci v Ukrajině a je hluboce znepokojeno informacemi o přesunech ozbrojených sil Ruské federace po jejím území,“ uvedl úřad v prohlášení.

Podle české diplomacie je nutné zachovat „teritoriální integritu Ukrajiny a respektovat její suverenitu a hranice“.

Předseda české vlády Bohuslav Sobotka upozornil, že v případě intervence hrozí destabilizace nejen na Krymu. "Pevně věřím, že územní integrita Ukrajiny ohrožena není, protože kdyby k tomu došlo, tak to je významný destabilizační prvek pro celý region a nepochybně by to přineslo velmi negativní důsledky pro životní úroveň a ekonomiku Ukrajiny," řekl ČTK.

Podle místopředsedy ODS Jana Zahradila vojenská hrozba ze strany Ruska upomíná na „bratrskou pomoc” SSSR Československu v srpnu 1968. „Rusko tím překročilo pomyslnou hranici politického řešení ukrajinské krize směrem k řešení vojenskému, což je nepřijatelné,” uvedl.

Ministerstvo zahraničí také zopakovalo podporu nové ukrajinské vládě. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek už během týdne prohlásil, že neuznává legitimitu bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. [celá zpráva]

O Janukovyčovi hovořil dříve i prezident Zeman. Řekl, že Janukovyč zaplatil za nedodržení slibu, když na poslední chvíli odvolal podpis pod asociační dohodou s Evropskou unií.

Odstoupení od dohody loni v listopadu vyvolalo masové bouře v ukrajinských městech, jež vedly k pádu Janukovyče a jeho útěku do Ruska. [celá zpráva]