Senát podpořil zpřesnění imunity při projevech zákonodárců

Navrhovaná novela trestního řádu nově uvádí, že imunita se vztahuje na hlasování a projevy při schůzích Sněmovny a Senátu a na zasedáních výborů, podvýborů nebo komisí. Projevem by se rozumělo sdělení informací nebo názorů "slovem, písmem, obrazem, gestem či jinými výrazovými prostředky". O vynětí zákonodárců z trestního stíhání by dál rozhodoval Nejvyšší soud.

"Podnětem k tomu návrhu bylo problematické trestní stíhání tři exposlanců a následné rozhodování Nejvyššího soudu, které bylo odbornou veřejností vskutku velmi kritizováno," řekla Wagnerová, s níž předlohu podepsal šéf ústavního výboru Miroslav Antl (za ČSSD).

Wagnerová připomněla, že Nejvyšší soud v případu Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksy uvedl, že za projev ve Sněmovně je nutno pokládat i jednání poslance vedoucí k politickým dohodám, kompromisům nebo rozhodnutím. Vyjmul je v tomto rozsahu z pravomoci policistů, žalobců a soudců.

Důvodová zpráva připomíná také verdikt Nejvyššího soudu z loňského října, kdy Nejvyšší soud vztáhl údajně kontroverzně imunitu i na projevy na zasedání poslaneckého klubu. Jednalo se tehdy o kauzu nynějšího předsedy VV Víta Bárty, jenž nabízel výhodné půjčky spolustraníkům.

Někteří senátoři před změnou trestního řádu varovali. Například Miloš Vystrčil (ODS) se tázal, zda bude chráněn imunitou, pokud si bude zkoušet projev v kanceláři před zrcadlem, někdo ho uslyší a bude ho žalovat.

"Nerad bych se dočkal toho, abych musel zdůvodňovat, co ještě je a co už není projevem," komentoval předlohu Vladimír Dryml (SPOZ). V hlasování ji nakonec podpořilo 44 přítomných senátorů, proti jich bylo šest.