Svůj vliv na změnu nákupů má i masivní reklama a zdravotnická osvěta, ceny ale převažují, shodují se analytici Českého statistického úřadu. Převážně podle výše cen nakupují zejména příjmově slabší rodiny a rodiny penzistů.

Jíme méně chleba, zato více brambor

To může mít ale podle zdravotníků negativní dopady. Levné uzeniny nepatří rozhodně mezi pilíře zdravé výživy. Na druhou stranu cibule, hlávkové i kysané zelí či mrkev patří mezi „zdravé“ potraviny, které jsou cenově dostupné pro všechny skupiny spotřebitelů.

Podle analýzy spotřeby potravin za rok 2010, kterou nyní zveřejnil ČSÚ, v Česku například dlouhodobě klesá spotřeba chleba. V porovnání s předcházejícím rokem pokles činil 2,5 kg na obyvatele a rok na průměrných 40,9 kilogramu.

Více zato jíme těstoviny (ročně jich sníme v průměru 7,1 kg). Jíme i více rýže (v průměru 4,5 kg ročně) a zejména brambor. Těch jsme předloni spotřebovali v průměru 67,3 kg, nicméně dlouhodobě jejich spotřeba klesá.

Graf zobrazuje spotřebu některých potravin v kilogramech na osobu za rok

Graf zobrazuje spotřebu některých potravin v kilogramech na osobu za rok

FOTO: ti, ČSÚ, Právo

Češi pijí méně mléka, naopak jedí více sýrů a dalších mléčných výrobků. Celková roční spotřeba v této skupině činila předloni 244 kg na osobu a rok a dlouhodobě se zvyšuje. Masa na kosti jsme podle statistiků snědli za rok 79,1 kg na hlavu. Zvýšila se spotřeba vepřového masa o 0,7 kg na 41,6 kg, naopak mírně klesla spotřeba drůbežího na 24,5 kg.

Dosti kolísavá – podle vývoje cen a úrody – je spotřeba ovoce a zeleniny. V roce 2010 v hodnotě čerstvého ovoce dosáhla 84 kg na obyvatele a rok, u zeleniny pak 79,7 kg. V dlouhodobé časové řadě se podíl těchto prospěšných složek v naší stravě zvyšuje, což je pozitivní trend.

K radosti lékařů mírně omezujeme spotřebu cukru, i tak ho ale spotřebujeme ročně 36 kg. Pozitivní je podle lékařů také pokles spotřeby tvrdého alkoholu (ročně ho Češi vypijí 7 litrů v přepočtu na 40% lihovinu) a piva (v roce 2010 pokles o 6,3 litru na 144,4 litru). Naproti tomu roste spotřeba vína (na 19,4 litru na hlavu a rok). Přispívá k tomu nejen široká nabídka vín z tuzemska i z dovozu, ale i jejich rostoucí kvalita. Stolní a krabicová jsou navíc levná, na rozdíl od lihovin či piva není víno zatíženo spotřební daní.

Stále více masa se do ČR dováží

Výrazným trendem posledních let jsou rostoucí dovozy potravin, a to i těch základních, jako jsou vepřové a drůbeží maso, sýry a další mléčné výrobky, ovoce a zelenina. Největší množství potravin dovážíme podle statistiků z Německa, Polska, SlovenskaItálie. I mezi zeměmi, kam potraviny nejvíce vyvážíme, figurují na prvních místech Slovensko, Polsko a Německo.

Česko bylo vždy pověstné svým kvalitním vepřovým. Na vesnicích bylo období prvních měsíců na začátku roku ve znamení domácích zabijaček. To je už však podle zemědělských expertů minulostí. V roce 2010 se do ČR dovezlo již 199 tisíc tun vepřového masa, více než polovina z tohoto množství z Německa. Dovážejí se i šunky a solené vepřové plece. Ve stále větší míře se do Česka dováží také drůbež. Předloni v objemu 84 tisíc tun, z toho kolem 40 % z Polska.

Dovozy už řadu let válcují i české pěstitele ovoce a zejména zeleniny. Platí to nejen o rajčatech, paprikách či okurkách, ale i pro ČR typických druzích, jako jsou cibule, česnek, zelí či brambory. Nejvíce zeleniny se dováží ze Španělska, Nizozemska, PolskaNěmecka.

Dovoz potravin s sebou nese i řadu potíží. Vedle poklesu produkce tuzemského zemědělství a ztráty pracovních míst, je někdy problematická také kvalita dovážených potravin (vodou chlazená drůbež, uzeniny s vysokým obsahem různých náhražek, nepříliš kvalitní zelenina).

Opět roste obliba zahrádkaření

V Česku podle některých průzkumů opět roste obliba pěstování zeleniny a ovoce na vlastních zahrádkách, chatách a chalupách. Protože naše země patří mezi ty státy, kde je nejvíce chat a rekreačních objektů na počet obyvatel (kolem půl miliónu), má poměrně velká část obyvatel možnost si zeleninu a ovoce vypěstovat.

V tomto případě však cena není to hlavní. Důvodem, proč si některé druhy pěstujeme sami, je vedle radosti z pěstitelských úspěchů také rostoucí zájem o produkty, které se obejdou bez chemie. Zájem o zdravé a ekologické výpěstky pak vede občany větších měst i k návštěvám farmářských trhů, navzdory tomu, že mnohé produkty tam nabízené nepatří k nejlevnějším.