S posledním návrhem přišel poslanec Stanislav Polčák (TOP 09 a Starostové) s tím, že by měl platit už v letošních podzimních krajských volbách. Dosud v nich lze udělit až čtyři takzvané preferenční hlasy. Pokud jich daný kandidát získá více než 10 procent z celkového počtu hlasů odevzdaných jeho straně, postupuje do zastupitelstva přednostně. U sněmovních voleb k tomu stačí pět procent.

„Je přece na hlavu postavené, že voliči v celostátních volbách mohou kandidáta upřednostnit pětiprocentní váhou, ale krajský volič je diskriminován tím, že v krajských volbách zůstává hranice deseti procent,“ řekl ve středu Polčák Právu. Podporu mu již přislíbili jeho straničtí kolegové i další koaliční strany ODSVěci veřejné.

„Osobně bych byl pro. Musíme to projednat i s regiony, kterých se to týká,“ poznamenal šéf poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc serveru Aktualne.cz, který o záměru informoval. Soc. dem. stejně jako ODS si nicméně není jistá, zda se změna podaří prosadit už pro letošní volby.

Voliči v roce 2010 kroužkováním výrazně změnili podobu Sněmovny. Neprošli někteří lídři kandidátek jako například někdejší ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Prošlo naopak 46 lidí z míst kandidátek, která by bez preferenčních hlasů byla nevolitelná.

Nedůvěra nově až od roku 2014

Přímá volba starostů by se měla týkat těch menších obcí, které nemají obecní radu. Ministerstvo vnitra však loni varovalo, že jde o výrazný zásah do ústavy a do konceptu fungování samosprávy. Na komplikace upozorňovali ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) i Tejc. Je tedy otázka, zda se přímou volbu podaří schválit tak, aby se pode ní mohlo volit už v roce 2014.

Výraznou změnou by bylo rovněž zavedení přísnějších pravidel pro vyslovení nedůvěry vládě. Ministři tento bod včera přerušili s tím, že budou jednat se soc. dem. Záměr totiž vyžaduje ústavní většinu, tedy 120 z 200 poslanců a při plné účasti 49 z 81 senátorů.

Podle návrhu by opozice potřebovala k vyvolání hlasování o nedůvěře vládě získat 50 podpisů poslanců, a navíc by se musela shodnout na jméně případného budoucího premiéra. Pokud by byla vládě vyslovena nedůvěra, musel by prezident novým předsedou vlády jmenovat právě navrženého kandidáta opozice.

Jestliže by opozice v hlasování neuspěla, mohla by se o svržení vlády znovu pokusit až za půl roku a získat na svou stranu 80 poslanců.

Premiér Petr Nečas (ODS) řekl, že to vláda to nedělá kvůli sobě: „Datum účinnosti této ústavní změny je až v dalším volebním období.“ Podotkl, že od roku 1996 do roku 2010 vládly v Česku kabinety těsně. Pokud opozice chtěla vyvolat hlasování o nedůvěře, podle Nečase „zkoušela věrnost“ dvou či tří poslanců a vytvářely se „permanentní vládní krize“.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka označil návrh za „zbytečný“. Podle Sobotky se nehlasovalo o vládě nadměrně. Poukázal, že z devíti takových hlasování bylo úspěšné jen jedno. A to 24. března 2009, kdy se podařilo ČSSD shodit vládu Mirka Topolánka (ODS).