Hlavní obsah

Vysoký tlak je podceňovaný zabiják

Právo, Petr Veselý

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Chirurg bagatelizoval svůj vysoký krevní tlak tak dlouho, až dostal mozkovou mrtvici. Ochrnul po ní na půlku těla. Dodnes jezdí po nejrůznějších lázních a rehabilitačních ústavech, aby svůj stav aspoň trochu zlepšil. Zatím jen s hubenými výsledky.

Článek

Tento případ je výjimečný pouze tím, že šlo o lékaře. Podceňování hypertenze a její špatná léčba je jinak jevem velmi rozšířeným. Přesto, že se vysoký tlak podílí na polovině všech úmrtí na mozkové mrtvice. Specialisté na léčbu hypertenze se už mnohokrát snažili zalarmovat veřejnost. Laickou i odbornou. Situace se však mění až příliš pomalu. Přesto, že nejde o problém nijak zanedbatelný.

"Vysoký tlak trápí přibližně třetinu populace," říká prof. MUDr. Jiří Widimský, CSc., předseda České společnosti pro hypertenzi. "Ale jen 20 až 25 procent z nich ho má správně léčený." Zdá se to nepochopitelné vzhledem k tom, jak snadno vás může v určitém věku zmrzačit nebo i zabít. Ne nadarmo se mu říká tichý zabiják.

Zvýšení krevního tlaku o pouhých 6 mm Hg přes mezní hodnoty představuje o 42 procent vyšší riziko mozkové mrtvice a o 16 procent vyšší pravděpodobnost srdečního infarktu. "Zvláště u cévních mozkových příhod, lidově řečeno u mrtvic, představuje hypertenze nejzávažnější rizikový faktor," zdůrazňuje profesor Widimský.

Jeho firma zkrachovala

Mozková mrtvice finančního experta poslala do invalidního důchodu. V pětapadesáti ochrnul na větší část těla. Zhoršily se i jeho psychické schopnosti. Malá poradenská firma, kterou vlastnil, zkrachovala. On sám se neobejde bez pomoci rodiny. Příčina jeho dramatických potíží je při tom neuvěřitelně banální: neléčený vysoký krevní tlak.

Zdá se nepochopitelné, že tak inteligentní člověk mohl udělat tak neuvěřitelnou hloupost. O své hypertenzi věděl už od vojny. Tehdy bral asi půl roku léky. Byl však po nich unavený a chtělo se mu spát. Tak je přestal užívat. Celá ta léta nepociťoval žádné potíže. Dokud nedostal mrtvici. Tehdy se mu zhroutil celý jeho svět. Ve svém postiženém těle si připadá jak ve vězení. Navíc fakt, že se nedokáže postarat sám o sebe a neobejde se bez pomoci druhých, nese velmi těžce.

Nemoc na celý život

Kdyby hypertenzi doprovázela bolest, horečka nebo aspoň ekzém, určitě by nezmrzačila a nezabila tolik lidí. Problém je, že se ve většině případů nijak neprojevuje. Jen někdy se objeví bolesti hlavy, únava, závratě a zadýchávání při námaze. Vzácněji pak bušení srdce nebo hučení v uších. Často však hypertenze dá o sobě vědět až ve chvíli, kdy už může jít o vážné poškození orgánů, srdce, mozku, oční sítnice nebo ledvin. Tyto změny se navíc dají jen obtížně zvrátit.

Řada lidí přestane brát léky kvůli vedlejším efektům, třeba kvůli otokům nohou. Ty se ale dají odstranit nebo zmírnit změnou pilulek. Když pacienti budou vědět, co jim hrozí, nikdy je nevysadí. Je to jednoduché, čím vyšší má člověk krevní tlak, tím větší mu hrozí rizika a také si tím víc krátí život. Někteří pacienti berou místo jednoho léku dva nebo tři jiné. To je u moderní léčby běžné.

Kdy je vyšší riziko

Riziko vzniku zvětšuje:

  • dlouhodobý stres;
  • hladiny krevních cukrů nad normálem;
  • zvýšený příjem soli, která je hlavně v uzeninách, slanečcích, polévkách v sáčcích včetně instantních a v kostkách polévkových vývarů, ve smažených brambůrkách nebo v solených oříšcích, v nakládaných olivách, slaném pečivu a sýrech zejména zrajících, v konzervovaných potravinách, nakládané a sterilované zelenině, kyselém zelí nebo okurkách atd.;
  • přílišné pití alkoholu (tzn. víc než 0,75 l piva nebo 2-3 dcl vína denně pro muže a 0,5 l piva anebo 2 dcl vína denně pro ženy).

Kurzy proti stresu:

Psychologové z univerzity ve Vancouveru snížili vysoký tlak lidem, kteří absolvovali kurs zaměřený na psychické zvládání stresu. V průměru o 7 mm Hg. Výsledky této klinické studie jsou srovnatelné se studiemi zkoumajícími účinky léků. Příznivé efekty této terapie přetrvávaly ještě po šesti měsících. Profesor Linde se navíc domnívá, že by lidé tuto terapii mohli vyzkoušet před tím, než začnou užívat léky.

Ani lékaři u nás neléčí hypertenzi, zejména mírnou, pokaždé medikamenty. Někdy stačí racionální strava a víc pohybu. Zejména vytrvalostní pohyb, jako jsou rychlá chůze, plavání nebo jízda na kole, přináší našemu organismu celou řadu pozitivních efektů. Tato nefarmakologická léčba zabírá u třicetiletých v 77 procentech případů, u sedmdesátiletých ještě v 33 procentech.

Související články

Výběr článků

Načítám