Uznávaná šéfka ruské centrální banky upadla v nemilost

Informuje o tom Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle něhož se číslem jedna pro Putina stal bezproblémový ministr financí Anton Siluanov, zatímco uznávanou šéfku centrální banky Elviru Nabiullinovou odsunul na vedlejší kolej.

Ruská Státní duma pozměňovací návrhy přijala ve středu 10. června, a to ve zrychleném řízení ve třech čteních, napsala stanice RFE/RL, podle níž změny „zásadně mění celý rozpočtový proces“.

Vyzdvihla přitom dvě novinky. Ta první dává vládě právo utrácet více, než stanoví zákon o rozpočtu, a to bez nutnosti schvalování a vkládání změn do tohoto zákona. Druhá ministerstvu financí umožňuje si na domácím trhu půjčovat tolik, kolik uzná za vhodné, aniž by se zabývalo zákonem stanoveným horním limitem státního dluhu.

Stanice k tomu uvedla, že ruský federální rozpočet „již dávno přestal být zákonem, který je závazný k plnění“. Rusové totiž jen v roce 2025 rozpočet dvakrát radikálně přepracovali, v důsledku čehož se podle stanice rozpočtový deficit pětkrát zvýšil. Pozměňovací návrhy schválené minulý týden však jdou ještě dál a zákon o rozpočtu mění v „papír bez hodnoty“.

Ministr financí Siluanov v době schvalování ve Státní dumě nebyl. Místo toho navštívil v Kremlu Putina na poradě, kde se řešily úspěchy státu v organizaci odpočinkových a ozdravných pobytů pro děti. Místo ministra dorazila do Dumy jeho náměstkyně Irina Okladnikovová. Ta poslancům podle stanice řekla, že pozměňovací návrhy jsou potřeba, aby nedošlo k rozpočtové krizi, která díky tomu nehrozí.

RFE/RL zmínila, že šéfka centrální banky Nabiullinová se údajně kvůli nemoci neúčastnila Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra a že na Putinově poradě o ekonomice nebyl přítomen nikdo z ruské centrální banky. Z toho stanice vyvodila, že „se mění rozložení sil ve finančně-ekonomickém bloku“.

Nabiullinová se podle stanice již nedokáže přenést přes důsledky války pro ruskou ekonomiku, kdežto „spolehlivý Siluanov“ si „zachovává skvělou náladu bez ohledu na stav federálního rozpočtu“.

Šéfka centrální banky se snaží zachovat vysoké úrokové sazby, aby zkrotila inflaci a stabilizovala měnu, což se nelíbí části byznysu, státních firem i ruským elitám.

Z Putinova pohledu pak ministr financí dokáže „správně stanovit priority a jasně pochopit, na čem se dá ušetřit a na čem za žádných okolností nikoli“.

K tomu stanice zmínila rok 2014, kdy ministr pohřbil důchodovou reformu zahájenou v nultých letech. Tehdy utratil peníze na „integraci“ Krymu, který Rusové v tomto roce anektovali. Následně důchodcům sdělil, že peníze nebudou, protože na ně nejsou v rozpočtu peníze.

„Tento druh ‚pochopení‘ a schopnosti projevovat zázračnou vynalézavost při řešení okamžitých úkolů není pro dlouhodobý rozvoj ekonomiky příliš prospěšný,“ konstatovala stanice. Dlouhodobý rozvoj však Putina podle ní příliš nezajímá a Siluanov má díky tomu „všechny šance, aby se stal superministrem“.

Ruská federace vede válku proti Ukrajině již od roku 2014. O osm let později ji přetavila v plnohodnotnou invazi. V současnosti pak dává do válečné mašinérie asi 46 procent veškerých peněz z federálního rozpočtu, napsal server RBC-Ukraine v půlce června.