Článek
„Během následujících dvou týdnů by měla nafta zlevnit asi o 1,70 Kč a benzín o 1,50 Kč. Je to dáno tím, že začala motoristická sezóna, kdy je větší poptávka po benzínu, nafty se naopak s koncem topné sezóny spotřebovává o trochu méně,“ řekl Novinkám analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
V případě nafty, která se podle údajů společnosti CCS v pondělí v průměru prodávala za 38,02 Kč za litr, to bude znamenat snížení cen až k úrovni 36 korun. Benzín by se ze současných průměrných 40,14 Kč měl dostat k 38,50 Kč.
Cena ropy je v současnosti na úrovni začátku března, tedy krátce po začátku války. Tehdy přitom byl benzín i nafta o několik korun levnější než teď.
„Na první pohled tak současné ceny nedávají příliš smysl. Vysvětlení je ale jednoduché. Ropa představuje pouze část výsledné ceny pohonných hmot. Současné ceny na čerpacích stanicích odrážejí mimořádně drahé období posledních měsíců, kdy se ropa obchodovala výrazně nad současnými úrovněmi a kdy byly narušeny dodávky z Perského zálivu,“ řekl Novinkám analytik společnosti Purple Trading Petr Lajsek.
Vyšší marže rafinérií
Tomčiak upozornil na to, že rafinérie mají stále mnohem vyšší marže než před vypuknutím konfliktu.
„U benzínu je to asi 28 dolarů za barel, přičemž na počátku roku to bylo 17 dolarů. Podobně u nafty je nyní marže rafinérií přes 41 dolarů za barel, když před válkou to bylo kolem patnácti dolarů,“ upozornil.
Na vysoké ceny na velkoobchodním trhu poukázal i Lajsek.
„Ten zůstává výrazně dražší než před vypuknutím konfliktu. Cena nafty na burze v Rotterdamu se před válkou pohybovala pod hranicí 700 dolarů za tunu. Dnes se i po výrazném poklesu stále drží kolem 900 dolarů za tunu. To znamená, že velkoobchodní cena nafty zůstává zhruba o třetinu vyšší než počátkem března,“ řekl.
Podobná situace podle něj panuje u benzínu, jehož cena na mezinárodních trzích je asi o polovinu vyšší oproti začátku března.
„Zatímco cena samotné ropy již prakticky vymazala většinu válečné přirážky, ceny rafinovaných produktů zůstávají podstatně výše. Důvodem jsou přetrvávající problémy v logistice, vyšší náklady na dopravu, dražší pojištění tankerů i skutečnost, že část rafinérských a skladovacích kapacit byla během konfliktu mimo provoz,“ vyjmenoval.
Navíc přenos nižších cen ropy do maloobchodu neprobíhá okamžitě. Čerpací stanice i distributoři prodávají pohonné hmoty nakoupené za vyšší ceny a teprve postupně je nahrazují levnějšími dodávkami.
Ceny ropy i pohonných hmot mohou podle Tomčiaka klesat i v průběhu léta.
„Teď, když se zdá, že se konečně začne Hormuzský průliv otevírat, je možné, že ropa ještě zlevní. V průběhu léta by se její cena mohla dostat na úroveň sedmdesáti dolarů,“ dodal.
Ropy bude přebytek, tvrdí agentura
Postupné znovuotevírání Hormuzského průlivu příští rok vyústí ve výrazný přebytek ropy na světovém trhu. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to ve středu uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
„Pokud dohoda (mezi Spojenými státy a Íránem) vydrží, vývoz a produkce z Perského zálivu by se měly postupně zotavit – v neposlední řadě proto, že jakmile bude zrušena blokáda USA, může se vývoz z Íránu plně obnovit,“ uvedla IEA. Trh s ropou se pak v příštím roce dostane do značného převisu nabídky nad poptávkou, dodala.
Globální nabídka ropy vzroste o osm milionů barelů denně. Poptávka se zvýší pouze o dva miliony barelů denně.
