Jak zlepšit své duševní zdraví během několika minut

Možná jste si všimli, že po pár minutách v lese, na břehu jezera nebo na břehu řeky se začnete cítit lépe. Vaše mysl se projasní a zklidní.

Spojení mezi přírodními prostory a lidskou myslí není nic nového. Například tradice meditativních zenových zahrad existuje již po staletí.

Termín „lesní terapie“, japonsky šinrin-joku, který vznikl na počátku 80. let 20. století, lze také přeložit jako nasávání atmosféry lesa.

„Být odpojený od shonu života a ponořit se do výhledů, zvuků a pachů lesa, dává tělu i mysli možnost dekomprese a uvolnění,“ uvedla Ginny Yurichová, zakladatelka platformy 1000 Hours Outside, pro HuffPost.

Pozitivní zprávou je, že nemusíte chodit hluboko do lesa nebo tam zůstat dlouho, nová studie ukazuje, že lidé pociťují pozitivní účinek z přírody téměř okamžitě.

Výzkumníci z University of Waterloo provedli průzkumy mezi 70 mladými lidmi ve věku 9–17 let. Ti měli za úkol ohodnotit jednotlivá, předem vybraná místa a to, jak se v nich cítí. „Zmapovali jsme trasu ve městě Kitchener v Ontariu s vysokou diverzitou městského veřejného prostoru,“ řekla HuffPost Leia Minakerová, jedna z autorek studie.

Místa podél trasy zahrnovala městskou stezku, zelenou louku, městské jezero a dopravní zastávku. „Na každé zastávce jsme účastníky požádali, aby vyplnili průzkum, který se skládal z ověřených psychologických škál k měření úzkosti, klidu, vnímané regenerace, duševní náročnosti a pozitivních a negativních vlivů.“

„Největší rozdíly byly v úrovních úzkosti účastníků jak v modrém prostoru (jezero), tak v zeleném prostoru (pole) oproti zastávce městské dopravy. Po zhlédnutí jezera se skóre dospívajících na škále úzkosti snížilo o 9 %. Na frekventované zastávce se však skóre jejich úzkosti zvýšilo o 13 %,“ pokračovala Minakerová.

„Tato studie poprvé skutečně kvantifikuje množství úzkosti nebo klidu či duševních požadavků, které mohou děti zažívat na základě toho, jak přistupujeme k městskému plánování,“ dodala.

Zjištění také dokazují, že nemusíte jít příliš hluboko do divočiny nebo zůstat v lese na velmi dlouhou dobu, abyste zažili pozitivní účinek.

Studie z roku 2010, na kterou ta současná navazuje, se totiž zaměřila konkrétně na dopad lesní terapie. Výzkumníci měřili hladiny kortizolu, puls, krevní tlak a variabilitu srdeční frekvence u 280 lidí ve věku kolem 20 let před a po návštěvě lesů a městských oblastí.

Zjistili, že čas v lese měl vliv na snížení hladiny kortizolu, pulsu a krevního tlaku a měl pozitivní účinky na aktivitu sympatických a parasympatických nervů.

Existují také další zdravotní důvody, proč jít ven, jako je vstřebávání vitaminu D ze slunečního záření.

A co je důležité pro dnešní děti, čas venku je skvělou alternativou k trávení času u obrazovek. Yurichová zdůraznila, že bez ohledu na to, v jakém prostředí žijete, každý čas strávený venku je prospěšný. „Rozhodnout se jíst jídlo venku na terase nebo balkonu bytu místo uvnitř u jídelního stolu nebo jít na krátkou rodinnou procházku je obrovsky cenné,“ uzavřela.

Jakýkoli čas strávený venku bude přínosný stejně jako jakékoli spojení s přírodou, bez ohledu na rozsah. Jak túra v lese, tak procházka se psem kolem bloku jsou prospěšné pro zdraví naší mysli, našeho těla i našich dětí.