Co všechno způsobuje, že po psychické i fyzické stránce stárnete rychleji

Když se kdysi tvrdilo o poslední francouzské královně Marii Antoinettě, která byla během francouzské revoluce popravena ve svých 38 letech gilotinou, že jí noc před popravou zbělely vlasy, věřil tomu málokdo. Až novější výzkumy ukázaly, že k zešedivění vlasů během jedné noci může opravdu dojít, že je to forma rychlého stárnutí podložená biologickými fakty.

Americká studie pak zjistila, že matky, které během prvních šesti měsíců věku svého dítěte spaly méně než sedm hodin denně, byly biologicky o tři až sedm let starší než ty, které spaly sedm a více hodin. Vědci sice stále ještě nevědí, zda lze tento stav v budoucnu ještě zvrátit, nicméně jedno je jisté, zestárnout lze někdy až dramaticky rychle.

Za viníky rychlejšího stárnutí je obecně považováno: kouření, nadměrné pití alkoholu, nadváha, neaktivita, ale i např. nezaměstnanost, ztráta dítěte nebo diagnostikované smrtelné onemocnění.

Podívejte se s námi na další faktory, kterou mohou velmi významně urychlit stárnutí, a tipy, jak tento stav zvrátit.

Postupné šedivění vlasů v důsledku ztráty pigmentu melaninu je běžným znakem stárnutí. U některých lidí ale může dojít v podstatě k zešedivění během jedné noci. Lékaři v této souvislosti hovoří o syndromu Marie Antoinetty - hlavní příčinou je prožitý šok či jiná traumatická životní událost.

Podle vědců se jedná o vzácnou záležitost, při které se ve stresové situaci aktivují nervy, které jsou součástí reakce „bojuj, nebo uteč” v části nervového systému odpovědného za ovládání automatických funkcí těla. To způsobuje trvalé poškození kmenových buněk melanocytů ve vlasových folikulech, které hrají klíčovou roli při produkci melaninového pigmentu.

Chemický noradrenalin, který je uvolňován nervy, když je někdo v extrémním stresu, tak trvale poškozuje rezervoár kmenových buněk melanocytů.

Nicméně nedávná studie vědců z Kolumbijské univerzity nabízí i pro tyto lidi velkou naději, že vlasy ještě získají zpět původní barvu. Podle ní sice stres způsobuje šednutí vlasu, ale pokud dojde k redukci stresu, lze ještě tento stav zvrátit.

Za předčasným šedivěním vlasů u mladých lidí ale mohou stát i geny, v ten okamžik lidem nezbývá nic jiného než se s danou situací smířit. Jiné to může být jen tehdy, kdy za šedivění vlasů může nedostatek vitaminů D3, B12 a mědi, zde to funguje podobně jako u stresu, v okamžiku dodání vitaminů a mědi se barva ještě může změnit.

Za stárnutí pokožky, vznik vrásek a pokles kontur může nejen špatná péče o pleť, ale také stresující životní události, jako je úmrtí v rodině, rozvod, ztráta zaměstnání, ale i hubnutí.

Stárnutí pokožky tedy není vždy dlouhodobý proces, existují i věci, kterého ho dokážou značně urychlit. Podle vědce a plastického chirurga Rajiva Grovera může vlivem určitých okolností dojít během roku k rychlému zestárnutí pokožky, přičemž za normálních okolností by to trvalo i déle než deset let.

Výrazné hubnutí patří mezi okolnosti, které stárnutí pokožky nejvíce urychlují, a to zejména v oblasti obličeje.

Pokud tedy chcete stárnutí své pokožky co nejvíce oddálit, vzdejte se všech diet zaručujících rychlé hubnutí.

Podle nedávného výzkumu publikovaného v časopise Biological Psychiatry zaměřeného na telomery (materiál DNA, který se nachází na konci chromozomů a chrání je před poškozením) mohou být i dlouhá pracovní doba či přemíra práce a s tím související stres příčinou předčasného stárnutí.

V rámci studie během prvního roku, kdy mladí lékaři pracovali v nemocnici, u nich došlo ke stárnutí jejich telomerů šestkrát rychleji, než tomu bylo u vysokoškoláků jiných profesí. Přičemž ti, kteří pracovali nejvíce hodin, v případě lékařů se jednalo o 80 hodin týdně, měli telomery nejkratší, tedy stárli nejrychleji.

Telomery se od narození s každým přibývajícím rokem zkracují, a jsou-li příliš zkrácené, mohou se objevit potíže související s věkem, kdy se buňky přestávají dělit, což může způsobit apoptózu neboli buněčnou smrt a vznik rakovinotvorných buněk.

Genetický materiál může být navíc poškozen opakovanou replikací (proces tvorby kopií DNA, čímž se genetická informace přenáší z jedné molekuly DNA do jiné molekuly stejného typu), která nakonec vede k chybám. Podobně mohou fungovat i další faktory jako např. alkohol či kouření.

Nedostatek vitaminu B12 může vést během několika měsíců ke kognitivním problémům spjatým se stárnutím. U starších lidí to přitom může způsobit i situaci, že je jim mylně diagnostikována demence.

Tento vitamin je obsažen zejména v mléčných výrobcích, vejcích a mase a je nezbytný pro zdravý imunitní systém a funkci nervového systému, včetně paměti, protože je důležitý pro produkci neuronů či nervových buněk.

„K nedostatku vitaminu B12 jsou přitom náchylnější starší lidé, protože je jejich strava obecně chudší, zejména žijí-li sami a nemají-li příliš finančních prostředků. Často šetří tak, že vynechávají některá jídla a konzumují málo výživné potraviny,” vysvětluje pro Daily Mail praktický lékař Jeff Foster.

Zmatek a problémy s pamětí způsobené nedostatkem vitaminu B12 jsou pak často přičítány stárnutí a demenci. Přitom pokud by byl těmto lidem dodán doplňky stravy či injekcí uvedený vitamin, jejich paměť by se brzy vrátila do původního stavu.

Doktor Foster proto doporučuje, aby všichni lidé nad 65 let věku konzumovali co nejvíce potravin bohatých na vitamin B12.

Za nedostatkem vitaminu B12 nicméně může stát i perniciózní anemie, tedy autoimunitní stav, který nesouvisí s dietou, ale s tím, že protilátky napadají výstelku střeva, takže tělo nemůže vitamin B12 vstřebávat. Dochází k tomu často u žen kolem 60 let věku, které trápí i jiné autoimunitní problémy, a k léčbě pomáhají injekce hydroxokobalaminu.

„Často se setkávám s nemocnými, kteří zemřou šest měsíců až rok po svém partnerovi a souvisí to se stresem, který v těle způsobuje rozvoj zánětlivých reakcí. Tělo tak mnohem rychleji stárne a zvyšují se i rizika nemocí, jako je deprese a srdeční choroby,” upozorňuje profesor psychiatrie Chris Fox.

Proto je důležité, aby se lidé po ztrátě nejbližších v případě depresí začali včas léčit, protože to pomůže nejen jejich duševnímu, ale i fyzickému zdraví.

Dalším problémem souvisejícím s úmrtím je i syndrom zlomeného srdce neboli akutní stresová kardiomyopatie či také syndrom takotsubo, který způsobuje bolest na hrudi a dušnost. Na rozdíl od infarktu ale u tohoto stavu nedochází k ucpání tepen. Nicméně i tak může být velmi nebezpečný. Na pozoru by měly být zejména ženy v postmenopauzálním věku.

K danému stavu přitom dochází 24 až 48 hodin po akutním emocionálním nebo fyzickým utrpení. Předpokládá se, že tělo zaplaví stresový hormon adrenalin, který zatíží srdce a způsobuje zánětlivou reakci.

„K tomuto stavu nemusí dojít jen po úmrtí nejbližších, ale například i po šoku způsobeném nějakou havárií, porodem apod.,” upozorňuje kardiolog Sundip Patel z nemocnice St Thomas v Londýně.

„Úmrtí je vzácné, ale může trvat až několik měsíců, než dojde pomocí léků a péče odborníka k uzdravení,” dodává.

Nicméně během této záležitosti může dotyčný zestárnout až o několik let.

Operační výkony a anestetika mohou v některých případech také urychlit stárnutí a negativně ovlivnit i mozkové funkce.

„U většiny lidí chirurgický zákrok či anestezie nezpůsobí žádné dlouhodobé účinky na kognitivních funkcích mozku, přesto existují lidé, kterým mohou velmi ublížit. A to tak, že velmi významně urychlí demenci,” vysvětluje psychiatr Fox, který se této problematice věnuje i po vědecké stránce.

Toto potencionální riziko přitom nejvíce hrozí těm, kteří před samotným zákrokem potřebovali intenzivní péči. U nich bývají dlouhodobější kognitivní problémy patrnější.

Podle mnohých odborníků to může být i tím, že každý jedinec má jinak náchylný mozek k účinkům anestetik a operačnímu zákroku. V této souvislosti se pak hovoří o hypotéze zranitelnosti mozku.

Mezi nejrizikovější pacienty patří lidé s cukrovkou, chronickou plicní obstrukční nemocí či ti, u nichž dochází k prosakování hematoencefalické bariéry, která chrání mozek před cirkulujícími toxiny. „U těchto lidí může dojít k tomu, že je mozek zaplaven zánětem a také léky, včetně anestetik,” dodává Fox.

U rizikových pacientů proto lékaři doporučují v rámci minimalizace vedlejších účinků předoperační léčbu zaměřenou na dietu a doplňky stravy s vysokým obsahem antioxidantů. A také řešení případné deprese a vynechání alkoholu.

„Není pochyb o tom, že každý chirurgický zákrok, včetně anestezie, je pro tělo velkou zátěží a v těle vyvolává stresovou reakci, se kterou se zejména starší lidé hůře vyrovnávají. Proto je důležité u všech rizikových lidí minimalizovat rizika, a to třeba i tím, že zabráníme dehydrataci a v premedikaci použijeme silně sedativní léky. Alespoň tam, kde je to možné,” dodává anesteziolog Jeremy Prout z londýnské Royal Free Hospital.