Hlavní obsah

Příliš nezávislosti ve vztahu škodí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Od puberty slýcháme, že v milostném vztahu bychom neměli na druhém příliš viset, jinak ho odradíme. Také se obecně traduje, že nakonec se člověk může spolehnout jen na sebe. Lidé, kteří si tyto rady vzali příliš k srdci a naučili se svůj život zvládat bez pomoci ostatních, často zjišťují, že se svému partnerovi vzdalují a cítí se ve vztahu osamělí. Všeho moc totiž škodí. Včetně samostatnosti a nezávislosti.

Foto: Profimedia.cz

Příliš nezávislí bývají většinou lidé, kteří se nemohli spolehnout na své nejbližší.

Článek

Žijeme v individualistické době a čím dál víc lidí je bez partnera. V Česku jsou single domácnosti stále narůstajícím trendem, v letošním roce je jich už třicet procent.

Důvody jsou různé. Pro některé je jednočlenná domácnost jednoduše životní etapa, jiní partnera pro život hledají a jsou mezi nimi i skuteční samotáři, kteří si zařídili single život prostě proto, že si ho tak užívají.

Jiná věc ale je, když si lidé kolem sebe na ochranu před světem vytvářejí ulitu a svůj strach často i sami před sebou vydávají za nutnost být naprosto nezávislý – odmítají si pak nechat pomoci téměř v čemkoli, a často dokonce ani nabízenou ruku a sdílení neumějí přijmout.

Psycholožka a odbornice na trauma Mariel Buquelová pro ně začala používat termín hyper nezávislost. „Je ještě o jeden stupeň výš nad nezávislostí a mnoho lidí se s ní potýká nevědomky.“

Zraněné děti

Hlavním znakem je velice nepříjemný pocit a úzkost v situacích, kdy nám někdo pomáhá. Hypernezávislí lidé se například cítí nepatřičně i v případech, kdy jsou nemocní a partner jim donese hrnek horkého čaje.

„Jsou zvyklí na to, že dělají věci sami, starají se o sebe všemi způsoby a nepotřebují živou duši. Je to ale mechanismus přežití,“ upozorňuje Buquelová.

Ženy v domácnosti aneb Když dostane rodina přednost před nezávislostí

Vztahy a sex

Příliš nezávislí bývají většinou lidé, kteří se nemohli spolehnout na své nejbližší. Často jde o děti rodičů, kteří jim z nějakých důvodů neposkytli stabilitu a péči a nebyli pro ně pevným a spolehlivým bodem.

Pokud rodiče už od útlého věku zanedbávali naplňovaní jejich základních fyzických či psychických potřeb, může to podle odborníků vést dítě k přesvědčení, že jediná správná cesta je spoléhat se pouze sám na sebe. V dospělosti o této své pravdě ani nepřemýšlí, spíš se učí, jak být víc a víc samostatný.

Ochranná hráz

Zklamání ovšem může přijít až v dospělosti, poté, co lidé nenajdou bezpečné a stabilní milostné vztahy.

„Negativní zkušenost je častým argumentem mých klientů, proč se druhým neotevírat, proč nedůvěřovat, proč si zakládat na nezávislosti. Zkusil jsem to, zkusila jsem to. A zase to dopadlo špatně…,“ říká koučka a lektorka Iveta Vitková s tím, že takoví jedinci se často řídí seznamem různých pravd o potřebě nebo důležitosti nezávislosti, ale nikdy je nenapadlo zpochybňovat nebo ověřovat jejich platnost.

„Už samotná diskuse o jejich pravdivosti jim připadá nepatřičná a leckdy vzbuzuje silné emoce. Jejich postoj není otázkou volby, ale nutností, ačkoliv některá přesvědčení jsou vysloveně protichůdná či se navzájem vylučují.“

Koučka upozorňuje, že takoví lidé mají svůj naučený „jízdní řád“. „Vznikal jako reakce na nepohodu či nebezpečí v době, kdy jsme měli velmi omezené možnosti volby. Je pro něj typická naléhavost, se kterou nám tyto úvahy a pravdy nabízí.“

Odnaučit se dělat všechno sám není snadné, ale podle terapeutky Mandy Brincatové to jde. „Nezávislost je důležitá, když jsme single, ale když jsme ve vztahu, je to trochu jiná písnička,“ vysvětluje s tím, že neschopnost spolehnout se na svého partnera může přinést řadu problémů. Už to, že svůj protějšek nevědomě odstrkujete, v něm může vyvolat pocit, že je ve vztahu s vámi navíc.

Naučit se říkat ne je v dnešní době nutností

Zdraví

„Když se snažíme držet si partnera od těla, může to v něm zanechat pocit osamělosti, nevrlosti.“ Bude cítit, že ho vynecháváte ze svého života. A vy se tím připravujete o podporu a možnost důvěřovat.

Naučte se otevřít

Pustit si někoho k tělu znamená jisté riziko – vždycky se může stát, že nás ten druhý i zraní. Obvykle ovšem stojí za to ho podstoupit. Jak se ale naučit otevřít se tomu druhému, když jsme kolem sebe postavili zdi? Nejde to hned. Terapeutka Mandy Brincatová sestavila pár tipů, jak s tím začít:

  • Komunikujte. Sdílejte své pocity. Nebojte se a připusťte si, že pomocná ruka udělá občas dobře každému a vám taky. Buďte upřímní a řekněte svému protějšku, co od něj opravdu potřebujete. I kdyby to bylo třeba jen objetí po úmorném dni v práci. Ukážete mu tím, že i vy jste zranitelní, což určitě ocení. A potěší ho, že pro vás může něco udělat. Pro člověka, který se v životě zklamal, je to těžké, ale pokud máte správného partnera, pomůže vám, kdy je třeba a jak je třeba. Nakonec zjistíte, že říct si o podporu a pomoc je známka síly, nikoliv slabosti.
  • Přehodnoťte své postoje. Ze zajetých kolejí je těžké vybočit. Ale pokud máte partnera, není už únavné, a hlavně zbytečné snažit se být jen sám za sebe? Uvědomte si, že moci se spolehnout na někoho jiného je užitečné. Jen tak můžete tvořit tým, který se doplňuje. Zvládnete toho víc. Budete se o něj moci opřít, ale také s ním sdílet své neskrytější myšlenky a obavy – a to jen zvýší míru důvěry i intimity mezi vámi. Vědomí, že váš partner neuteče, když se mu opravdu svěříte, povede k silné a zdravé citové vazbě.
  • Ujišťujte se. Může to znít zvláštně, ale jde o populární metodu, jež využívá každodenní afirmace, tedy krátké, pozitivní a posilující věty, jež vyjadřují to, čeho chceme dosáhnout. Vědomě a nahlas si můžete třeba říkat: Umím přijmout pomoc. Na partnera se mohu spolehnout. Zůstávám nezávislá a silná, i když požádám o podporu… A klidně si vytvořte vlastní afirmace sobě na míru.
  • Buďte opravdoví. Nemusíte předstírat, že jste silnější, než opravdu jste. Partnerovi vždy ukažte své pravé já, i kdyby to znamenalo odhalit i křehkou a zranitelnou část vašeho já. Pokud to vyzkoušíte, můžete k němu postupně získávat větší a větší důvěru.
  • Pusťte z rukou otěže. Ano, jste nezávislá, silná bytost, která se o sebe umí velice dobře postarat. Ale jste i v situaci, kdy se můžete rozhodnout, že si necháte pomoct. Je to podmínka hlubokého a intimního vztahu, kdy důvěru získáte tak, že dáte svému protějšku šanci vás nezklamat.

Závislost na lásce může být velmi nebezpečná

Vztahy a sex

„Být ve vztahu může být pro váš život bonus, nemusíte ho vidět jako překážku,“ uzavírá Mandy Brincatová s tím, že postupně emocionálně záviset na partnerovi je přirozený proces.

Pokud si odepřete možnost spolehnout se na někoho, připravíte se i o možnost mít skutečně intimní vztah.

Kdy už je to moc

Podle těchto znaků poznáte, jestli vám vaše nezávislost nezačíná škodit:

  • Velmi si chráníte své soukromí, svůj svět.
  • Trpíte workoholismem.
  • Nemáte rádi lidi, kteří nejsou nezávislí.
  • Ani vás nenapadne říci si o pomoc.
  • Máte problémy s dlouhodobými vztahy.
  • Je pro vás důležité rozhodovat se sami za sebe.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám