Článek
Rozdíl mezi lidmi, pro které je těžké přijmout pravidla, a těmi, kteří je dodržují, je ve zdvořilosti, a tedy respektu a úctě k druhým. Ti, co je porušují, mají většinou pocit, že na to mají nárok, protože jsou lepší než ostatní. Na druhých jim jednoduše příliš nezáleží.
Co stojí za porušováním pravidel?
1. Větší pocit oprávnění
Mnozí lidé, kteří se brání dodržování pravidel, mají pocit, že na to mají nárok. Podle studie publikované v časopise Social Psychological and Personality Science je pro ně obtížné poslouchat pokyny, dodržovat protokoly a přizpůsobovat se v podstatě čemukoliv i v běžném životě.
Charakterizuje je:
- je pro ně těžké se jakkoli zařadit, integrovat
- ne, neberou jako odpověď
- neumí zvládat frustraci
- myslí si, že mají větší nárok a více práv než ostatní
- berou jako samozřejmost, že mají větší výhody a kompetence než ostatní
- rádi ukazují svou převahu nad kolektivem
- dodržovat pravidla je pro ně příliš složité
2. Pravidla jsou dle nich nespravedlivá
Potíže s dodržováním pravidel také souvisí se způsobem, jakým jedinec zpracovává realitu. Někteří lidé projevují nepružný a reakční mentální přístup. To způsobuje, že se cítí nepříjemně, pokud jde o jakoukoli směrnici, ale i jednoduchý návrh. Odmítají je se slovy, že jsou nesmyslné, zbytečné a jen škodí.
Z jejich úst je často slyšet, že mají svobodu a mohou si tak dělat, co chtějí a jak chtějí. Nechápou, že jako společenské bytosti potřebujeme určitá pravidla, abychom spolu dokázali žít v harmonii a respektu.
Ti, co vyrůstají bez hranic, se mění ve frustrované jedince, kteří nevědí, co se od nich očekává, a už vůbec ne, jak se zařadit
3. Nedostatek disciplíny v dětství
S dodržováním pravidel mají také problém lidé, kteří byli vychováváni bez pravidel a disciplíny. V dospívání a dospělosti tak vnímají všechna sociální nastavení jako hrozbu a je pro ně opravdu těžké se čemukoliv přizpůsobit. Podle odborníků je to dáno nedostatkem v jejich psychosociálním životě.
Efektivní disciplína v dětství je základ, ze kterého lze velmi dobře rozvíjet dobrou sebekázeň a sociální přizpůsobení. Podle odborníků z časopisu Pediatrics and Child Health ti, co vyrůstají bez hranic, se mění ve frustrované jedince, kteří nevědí, co se od nich očekává, a už vůbec ne, jak se zařadit neboli integrovat.
4. Porucha opozičního vzdoru
U některých lidí může jít přímo o duševní chorobu tzv. Poruchu opozičního vzdoru. Původně se jednalo o diagnózu, která se vztahovala pouze na děti mezi druhým a dvanáctým rokem, u nichž je extrémní vzdorovitost vůči autoritám a odmítání spolupráce. Dnes je již diagnostikována i dospělým, kteří se nejsou schopni přizpůsobit jakémukoliv scénáři s pravidly. Často si tak nejsou schopni udržet ani zaměstnání a mají tendenci se stát společenskými vyvrženci.
Projevuje se:
- impulzivitou
- složitými postoji k autoritě
- špatnou emoční regulací
- nízkou osobní zodpovědností.
- malou odolností vůči frustraci
- neschopností dodržovat pravidla
- podrážděností a změnou nálad
- rizikovým chováním a závislostí
- definováním sebe samých jako těch vzpurných či svobodných duchem
- ADHD (poruchou pozornosti s hyperaktivitou).
5. Kreativní osobnost
Někdy za problémy s přijímáním norem může stát i vysoce kreativní osobnost se vzpurnými rysy. Pro tyto lidi jsou všechna pravidla jako něco, co je nutí, a tedy ničí jejich potenciál. Jedná se o jedince s vážnými problémy s adaptací na vysoce strukturované a rutinní práce. Když se nudí a jsou zoufalí, pak obvykle začnou protestovat a často jsou i agresivní.
Nejedná se přitom o patologické jevy – a tedy poruchy duševní choroby. Je to jen styl jejich osobnosti, kterou sami charakterizují jako otevřenost, svobodu, touhu experimentovat a překračovat zavedené představy o lidské bytosti. Často jsou to idealisté, kteří se cítí frustrovaně, protože k úspěšnému fungování ve společnosti je jednoduše zapotřebí dodržovat pravidla, což ale oni nechtějí.
6. Antisociální osobnost a problémy s dodržováním pravidel
Antisociální porucha osobnosti je duševní stav, který se projevuje impulzivním chováním a extrémně nízkou empatií. Tito lidé mají problém dodržovat jakákoliv pravidla a také obecně žít ve společnosti. Často se jedná o jedince, kteří páchají trestné činy, kvůli kterým končí i ve věznicích. Ale nemusí tomu tak být vždy.
Proč je důležité dodržovat pravidla
Každá společnost potřebuje regulovat individuální chování tak, aby každý člověk chápal svou roli a respektoval pravidla soužití. Je to jediný způsob, jak se vyhnout chaosu, anarchii, ale i násilnému chování. To samozřejmě nevylučuje fakt, že pro řadu lidí jsou určitá pravidla nespravedlivá.
Díky kognitivní flexibilitě (důležitým mechanismem umožňujícím organismům adaptovat se na neustále se měnící prostředí), etickým hodnotám, zdvořilosti a empatii však chápeme důležitost dodržování právních a behaviorálních rámců (pravidel chování), které řídí téměř každý sociální scénář.
Může se vám hodit na Firmy.cz: Psychologické poradny