Článek
Příjmy státu za prvních deset měsíců roku dosáhly 1,766 bilionu korun, meziročně tak stouply o 48,2 miliardy. Výdaje však vzrostly téměř dvojnásobným tempem, o 95,9 miliardy na 1,997 bilionu korun.
Jejich růst táhly podle ministerstva především výdaje na sociální věci a politiku zaměstnanosti, odvody do rozpočtu Evropské unie, dočasně navýšená platba zdravotního pojištění za státní pojištěnce a vyšší náklady na platy státních zaměstnanců.
Na důchody stát vynaložil meziročně o 18 miliard korun více. Výrazně vzrostly také vyplacené podpory v nezaměstnanosti, a to o 6,2 miliardy korun. Státní investice dosáhly 198,5 miliardy korun a meziročně vzrostly o 15,1 procenta, tedy o 26 miliard.
Příjmy z daní a pojistného rostly, jejich vývoj ale ovlivnily změny v rozdělování daňových výnosů mezi stát, obce a kraje i konec mimořádné daně z neočekávaných zisků. Po odečtení těchto vlivů vzrostly daňové výnosy meziročně o 6,9 procenta, tedy o 57,3 miliardy korun.
Na úrocích stát zaplatil už 82 miliard
„Snížení podílu státu na výnosech daně z přidané hodnoty a z příjmů právnických a fyzických osob o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů mělo na konci října dopad ve výši 27,8 miliardy korun,“ uvedlo ministerstvo k poklesu příjmů státního rozpočtu v důsledku letošní změny rozpočtového určení daní.
Po odečtení evropských peněz činil schodek rozpočtu 243,4 miliardy korun. Oproti stejnému období loňského roku se tak prohloubil o 68,4 miliardy.
Za obsluhu státního dluhu zaplatil letos stát do konce října již 82,1 miliardy, tedy o 8,6 miliardy více než před rokem.
