Článek
Krása přináší do života řadu více či méně překvapivých výhod. „To, že si fyzicky atraktivní ženy a muži užívají nadmíru benefitů a privilegií, je dobře zdokumentováno,“ potvrzuje sociální psycholog Deming Adam Wang.
„Krom toho, že ve škole dostávají lepší známky, mají to jednodušší s nalezením práce. Pokud potřebují pomoc, snáze ji dostanou, mají i vyšší příjmy,“ pokračuje s tím, že podle statistik bývají také odsouzeni k nižším trestům v případě, že poruší zákony.
„Jeden výzkum například ukázal, že neatraktivní pacienti jsou v nemocnici navštěvováni méně ve srovnání s atraktivními, zůstávají déle hospitalizováni a jsou hodnoceni personálem jako méně příjemní,“ doplňuje psycholog Albert Kšiňan.
Laskavější zacházení se přitom netýká výlučně jen dospělých. Podle Wanga se často lépe zachází i s dětmi, které jsou roztomilejší.
Co je krásné, je i dobré?
„Když popřemýšlíte o krásném člověku, jaké jsou první psychologické atributy, které se vám vybaví? Myslíte si, že jsou inteligentní, šťastní, úspěšní, společenští, aniž byste je opravdu znali?“ ptá se psycholožka Susan Krauss Whitbourneová.
Tři věci, podle kterých vás lidé okamžitě odsoudí, aniž by vás pořádně poznali
Takovým stereotypním představám kupodivu podléháme při setkání s někým, kdo se nám opravdu hodně líbí, velice často. Krása prostě do jisté míry neovlivňuje jen to, jak se k takovým jedincům chováme, ale také, co si o nich a jejich povaze myslíme.
Z výsledků práce psycholožky Alice Eagelyové publikované už v roce 1991 vyplývá, že atraktivní lidé jsou často také hodnoceni jako „ti dobří“. Řadu pozitivních vlastností jim vědomě i podvědomě přisoudíme už při prvním setkání, aniž bychom pro to měli oporu v projevech jejich chování. Zkrátka soudíme knihu podle přitažlivého obalu.
Fenomén dostal název: What is beautiful is good effect (Efekt co je krásné, je i dobré).
Kdy to může být nevýhoda
Navzdory všem výhodám může krása v jistých situacích i škodit. Záleží samozřejmě na konkrétní povaze, například sebevědomí nebo, pokud sáhneme k negativním vlastnostem, manipulativní člověk dokáže proplout lecčíms a zvrátit situaci ve svůj prospěch.
Jak zvýšit pocit vlastní atraktivity
Faktem je, že musí být báječné vejít do místnosti s vědomím, že si o nás všichni přítomní budou myslet jen to nejlepší. Jenže pozitivní pohled často nevydrží moc dlouho. Pokud se totiž povaha „těch krásných“ ukáže jen o trochu méně dokonalá než jejich obličej, máme podle Alice Eagelyové tendence úplně otočit. S čím se někdy krásní lidé potýkají?
- Odsuzování. Jakmile se nám do mysli vplíží podezření, že by přitažlivá osoba mohla být také domýšlivá, možná dokonce trochu narcistická, naše představa o její povaze se úplně změní. Najednou vidíme do sebe zahleděného sobce, závislého na obdivu. A často i zneužívajícího svého vzhledu k egoistickým cílům.
- Nevraživost založená na závisti. Ta existuje už na základní a střední škole. Studie potvrzují, že dobře vypadající studenti a studentky jsou často sociálně vyloučeni skupinami stejného pohlaví (opět zde samozřejmě záleží na povaze atraktivního jedince). S nástupem do práce přitom tato dynamika nevymizí, i tam se setkávají s projevy nepřátelství ze strany kolegů i nadřízených. Také jsou statisticky méně úspěšní při pracovních pohovorech - ale znovu jen v případě, že o pracovní pozici rozhoduje člověk stejného pohlaví.
- Berou je méně vážně. To se týká především žen. Zatímco krásní muži mohou být považováni za lepší lídry, atraktivním ženám se málokdy podaří získat vysokou pozici, která vyžaduje autoritu.
- Krása může ovlivnit i léčbu. Zřejmě je to tím, že tíhneme k tomu, abychom si dobrý vzhled spojovali se zdravím. Faktem je, že třeba bezchybná pleť a zářivé vlasy jsou tradičně indikátory zdraví. Některé studie navíc naznačují, že by krásní lidé mohli mít i lepší imunitní systém. Pokud si ale například krásní lidé stěžují na bolest, je zdokumentováno, že lékaři mají tendence brát jejich stížnosti o něco méně vážně.
- Nechtěná pozornost. Každá mince má dvě strany včetně tak příjemného faktu, že se líbíme spoustě lidem. Pozornost je příjemná, ale záleží na tom jaká a od koho. Ať už jde o jakékoli pohlaví, mít kamarády či kolegy, kteří pořád krouží kolem a toužebně se dívají, obvykle není moc příjemné. Alespoň podle výsledků studie Cornellovy univerzity. Obdivovaný člověk se cítí být v těžké situaci, kterou je pro něj obtížné řešit. Zvlášť pokud má dojem, že svůj nezájem už dal najevo nějakým jemným způsobem. Představa jasného odmítnutí a vymezení se vůči obdivovateli v atraktivních respondentech probouzela často provinilé a vysoce nepříjemné pocity. Někteří účastníci studie uvedli, že v takových případech dokonce měnili i svou každodenní rutinu, aby se danému člověku vyhnuli. Druhá strana přitom často vůbec netuší, kolik stresu přináší objektu svého zájmu.
- Víc pozvánek na rande? Zřejmě ne. Obvykle si myslíme, že by se krásní lidé měli nejspíš topit v nabídkách na rande. „Pokud jste velmi přitažlivá žena, může se vám paradoxně snadno stát, že zůstanete na ocet. Jeden psychologický výzkum ukázal, že ženy hodnocené jako průměrně atraktivní dostávaly stejný počet nabídek ke schůzce jako ženy považované za vysoce atraktivní. Někteří muži totiž velmi pohledné ženy raději ani neoslovovali, neboť cítili, že možnost odmítnutí je příliš velká,“ upozorňuje psycholog Albert Kšiňan.
Překvapivou informaci také poměrně nedávno zveřejnila společnost provozující internetovou seznamovací aplikaci OKCupid. Vysoce atraktivní lidé si na své profily dávají spíše vtipné, roztomilé, a ne až tak dokonalé snímky. Údajně nechtějí ostatní uživatele odradit tím, že by vypadali příliš nedostupní.
- Smůla v lásce. Studie Christine Ma-Kellamsové z Harvardské univerzity se zaměřila na krásu a rozvodovost. Respondenti hodnotili atraktivitu mužů na prezentovaných fotografiích. Z výsledků vyplynulo, že manželství těch nejatraktivnějších měla kratší trvání. Druhá část studie se zaměřila na hodnocení atraktivity celebrit, a i u nich byla rozvodová křivka podobná. Studie ovšem nehodnotila konkrétní příčiny rozvodů.
„Mnoho jiných výzkumů rovněž ukázalo, že pro dlouhodobý vztah si nakonec vybereme někoho se stejnou mírou atraktivity, jako je ta naše. Volba životního partnera je kompromisem mezi snahou nalézt někoho vysoce atraktivního a vyhodnocením možnosti odmítnutí. Navíc v dlouhotrvajících vztazích si obě pohlaví cení jiných charakteristik, než je pouhá fyzická atraktivita,“ vysvětluje psycholog Albert Kšiňan.
Charisma je mocná zbraň. Nejde přitom o krásu ani charakter
Z čeho se „skládá“ atraktivita?
Zřejmě asi neexistuje člověk, který připadá krásný opravdu všem - krása je prostě v oku toho, kdo se dívá, jak praví známý citát. Obecně ale existuje řada skutečností a vlastností, jež v našich očích dělají jiné neodolatelnými. Na základě výzkumů ze svého oboru je shrnuje sociální psycholog Daniel R. Stalder:
- Krása, ale ta vnitřní. Stejně tak jako krásným lidem často přisuzujeme dobré vlastnosti, platí to i obráceně. Pokud jsme nadšení z něčí povahy, hned se nám zdá fyzicky hezčí.
- Blízkost. Lidé, se kterými se setkáváme pravidelně, se nám zdají hezčí než ti, které právě potkáváme poprvé. Někdy jednoduše potřebujeme čas, abychom si toho, že je někdo krásný, mohli vůbec všimnout.
- Podobnost aneb vrána k vráně sedá. Nejvíc se nám líbí lidé, kteří nám připomínají něco, co už máme rádi. Společné zájmy, pohled na spiritualitu, podobný styl oblékání a mnoho jiných znaků ovlivňuje to, jestli někoho považujeme za krásného.
- Líbíte se mu jako první. Tohle je stará pravda - ty, kteří nás považují za přitažlivé, máme tendenci vidět stejně.