Večeři neodkládejte. Vědci doporučují nejvhodnější časové okno pro poslední jídlo

„Lidé mají vnitřní biologické hodiny, které regulují naši fyziologii a chování natolik, že nejsme stejnou osobou ráno jako večer,“ uvedl pro web Health vedoucí programu lékařské chronobiologie v nemocnici Brigham and Women’s Hospital Frank Scheer.

To znamená, že naprosto stejné jídlo může mít na tělo odlišné účinky podle toho, kdy ho sníme.

Daisy Duanová, odborná asistentka na oddělení endokrinologie, diabetologie a metabolismu na Lékařské fakultě Univerzity Johnse Hopkinse, to prokázala ve svém výzkumu.

Jedna studie jejího týmu sledovala, co se stane, když 20 mladých a zdravých dospělých snědlo stejné večeře jednou v 18 hodin a podruhé ve 22 hodin. Po pozdější večeři měli účastníci výraznější vzestup hladiny krevního cukru a snížené spalování tuků ve srovnání s dřívější večeří.

Další z jejích experimentů ukázal, že pozdní večeře mají nepříznivý dopad bez ohledu na to, zda člověk jí těsně před spaním, nebo si před ulehnutím dopřeje čas na trávení.

Proč tomu tak je? Výzkum Scheera naznačuje, že roli hraje melatonin – hormon, který tělo vylučuje v noci, aby se připravilo na spánek. Zvyšující se hladina melatoninu zřejmě narušuje schopnost těla regulovat hladinu krevního cukru, což může vést k vyšším a déle trvajícím výkyvům po jídle.

Scheer a jeho kolegové navíc v laboratorních studiích ukázali, že lidé mají větší hlad a spalují méně kalorií, pokud večeří pozdě, a že pozdní stravování vyvolává změny na úrovni tkání, které podporují ukládání tuku.

„Na základě laboratorních zjištění lze předpokládat, že pokud někdo pravidelně večeří pozdě, může mít vyšší riziko metabolických zdravotních problémů, včetně diabetu 2. typu a obezity,“ uvedla Duanová.

Jiná studie zase zjistila, že přesunutí větší části kalorického příjmu do dřívější části dne může přispět k úbytku hmotnosti a ke zlepšení ukazatelů metabolického zdraví.

A s načasováním jídel zřejmě nesouvisí jen metabolické zdraví. Další nedávný výzkum Duanové naznačuje, že lidé, kteří nejí po 18. hodině, spí déle než ti, kteří si dopřávají jídlo až do půlnoci.

Podle znepokojivé studie z roku 2024 může být pozdní stravování dokonce spojeno s vyšším rizikem předčasného úmrtí.

Závěr je jasný: „Pro většinu lidí by bylo nejlepší omezit příjem potravy během nočních hodin,“ říká Scheer.

Vědci neurčili jeden jediný „nejlepší“ čas na večeři. Duanová ale doporučuje dopřát si alespoň dvě hodiny, ideálně i více, mezi večeří a ulehnutím ke spánku.

„Snažit se večeřet někdy mezi 17. a 19. hodinou je obecně dobrý cíl,“ říká k tomu Collin Popp, odborný asistent na katedře populačního zdraví Lékařské fakulty NYU Grossman School of Medicine, který se zabývá výzkumem načasování jídel.