Článek
Jak Novinky v pondělí informovaly s odkazem na neziskovou organizaci Sea Shepherd, při lovu mořských savců zvaném Grindadráp zabili rybáři na Faerských ostrovech přes 700 kytovců.
„Během těchto tří lovů bylo zabito 706 jedinců čeledi delfínovitých, z toho 406 v Tórshavnu, hlavním městě ostrovů. Rozsah zabíjení je bezprecedentní a přesahuje dvě třetiny všech mořských savců zabitých na ostrovech za celý předchozí rok,“ uvedla organizace v tiskové zprávě.
Upřesnila, že šlo o 402 kulohlavců, 300 plískavic bělobokých a čtyři delfíny skákavé.
Kulohlavci černí (Globicephala melas) jsou kytovci z čeledi delfínovitých. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) je popisuje jako mimořádně sociální zvířata žijící v „těsně semknutých skupinách“. Jejich společenství čítají stovky zvířat, které se dále dělí do menších skupin o zhruba 50 až 100 jedincích.
Výzkumy ukazují, že skupiny kulohlavců jsou tvořeny převážně příbuznými samicemi a jejich potomky a mohou přetrvávat po mnoho let. Členové tohoto společenství živočichů spolu koordinují pohyb, komunikují a společně reagují na hrozby z okolí.
Právě schopnost držet při sobě jim v běžném životě pomáhá přežít. V případě nebezpečí se totiž kulohlavci nesnaží za každou cenu rozprchnout, naopak posilují soudržnost skupiny.
Například studie publikovaná před 10 lety v časopise Scientific Reports zjistila, že při různých formách vyrušení se skupiny kulohlavců shlukují těsněji k sobě a zvyšují vzájemnou koordinaci.
Kulohlavci černí
Jenže to, co jim ve volném oceánu poskytuje ochranu, se může v jiné situaci obrátit proti nim. Podle NOAA právě sociální struktura kulohlavců historicky přispěla k tomu, že se stali snadným cílem velrybářů. Lovci totiž skutečnosti, že zvířata zajímavá pro své maso, tuk a olej, drží pospolu, využívali k lepšímu úlovku.
Přirozené chování, nikoli obětování se
Podobný princip funguje i při současných hromadných naháňkách na Faerských ostrovech. Skupiny kytovců jsou pomocí lodí a hluku zaháněny směrem k pobřeží a do mělkých zátok. Jakmile se část stáda dostane do pasti, ostatní jedinci podle expertů často zůstávají v její blízkosti, namísto toho, aby unikli na otevřené moře.
Vědci přitom upozorňují, že nejde o „obětování se“ v lidském smyslu slova, ale o důsledek přirozeného sociálního chování, které se během milionů let vyvinulo jako výhoda. Kulohlavci jsou zkrátka zvyklí reagovat společně a zachovávat kontakt s ostatními členy skupiny i v krizových situacích.
Síla těchto vazeb je patrná i při případech hromadných uvíznutí na pobřeží, jak v březnu upozornil list The Guardian v souvislosti s událostí ve Skotsku. Vědci se domnívají, že 55 kulohlavců, kteří museli být po uváznutí na tamní pláži utraceni, mohlo následovat samici, která měla těžký porod.
Vyšetřování některých podobných událostí obecně naznačila, že zdraví jedinci často následují nemocné či dezorientované členy své skupiny do mělčin, protože mají tendenci držet se ostatních členů skupiny. V prostředí, kde běžně funguje vzájemná ochrana a koordinace, se tak může loajalita ke skupině změnit v neštěstí.
Grindadrápy či jen grindy jsou tradiční lovy na Faerských ostrovech, během nichž jsou malí kytovci obklopeni čluny a zahnáni do mělčiny u pobřeží, kde je rybáři zabijí. Tyto lovy jsou velmi kontroverzní, a ačkoli je místní kvůli tradici podporují, mnohé organizace se je pokouší nechat zakázat.
