Štíhlá a zdravá bez diet. Jděte na to po francouzsku

Francouzky pravidelně figurují na předních příčkách žebříčku nejstarších osob na světě. Absolutní rekord dosud drží Jeanne Luise Calmentová, která se dožila 122 let a 164 dnů. Zemřela v srpnu 1997. Její stravovací návyky a celkově zdravý životní styl, pomineme-li kouření, kterému holdovala 96 let, korespondují s tím, jak žijí její krajanky dalších generací.

Omezující diety na hubnutí to rozhodně nejsou. „Mnoho lidí doufá, že pro ně bude nějaká krátkodobá dieta zázračným řešením. Omyl. Jde o vybudování zdravých návyků a jejich dodržování. To je podle mého názoru jedna z věcí, které Francouzi dělají opravdu dobře. Tělo nemá rádo drama, má rádo důslednost a pravidelnost,“ říká módní návrhářka Justine Leconteová, jež na svém YouTube kanálu inspiruje miliony žen z celého světa.

A co tedy všem ženám doporučuje?

Francouzi obecně snědí denně obrovské množství ovoce a zeleniny, a to jak ve formě syrové, tak i vařené. „Ideálně dvanáct kusů, dvanáct druhů ovoce a zeleniny denně. To by mělo zajistit dostatečný příjem všech potřebných vitamínů,“ uvádí rodačka z jižní Francie.

Milují také polévky, hlavně zeleninové a doma připravené. „Pokud jste z Francie, babička vám jistě říkala, že abyste byli zdraví a silní, musíte jíst hodně polévky. Když si někdo stěžuje, že je na něco malý, dostane se mu běžně odpovědi, že nejspíš jako dítě jedl málo polévky,“ doplňuje.

Francouzi dávají před restauracemi přednost domácímu stravování. Příprava jídla je součástí procesu a později i potěšení. „U nás doma se nejedlo nic z plechovky, s výjimkou kukuřice. Neměli jsme mikrovlnnou troubu, protože jsme nikdy neohřívali předpřipravené zmrazené jídlo.“ Každý den se všechno připravuje čerstvé. Nakupovat potraviny lidé chodí zhruba obden, nejlépe na farmářské trhy.

Zpracované potraviny do jídelníčku nejen francouzských žen nepatří. „Francouzi jsou navíc přímo alergičtí na cokoliv, co má ve složení na etiketě napsáno ‚geneticky upraveno‘. Pokud to na etiketě spatříte, utíkejte.“

Sladkosti a dezerty jako čokolády a sladké pečivo nejsou zakázané, ale rozhodně jich ve Francii nekonzumují tak moc, jak je vidět ve filmech. „Pečivo, které kupujeme v obchodech a pekárnách, se ovšem připravuje bez přidaného cukru. Například v USA je cukr ve veškerém pečivu. Ve Francii nikoli. Je to velice důležité, protože jíme chléb naprosto ke všemu.“

Naprosto zásadní je ve Francii výživová (nebo také nutriční) gramotnost. Rodiče učí své děti dobrým stravovacím návykům od velmi útlého dětství. Kladou důraz na vyváženost. Žádné sladkosti. Žádné svačinky mezi jídly. Žádné sycené nápoje. To všechno mají většinou děti zakázané.

Říká se, a dokazuje to i řada odborných studií, že co jíte od narození do sedmi let, to definuje vaši chuť a stravovací návyky v pozdějším životě. Takže pokud máte jídelníček nastavený od dětství, je snadné se zdravých stravovacích návyků a rytmu držet i v dospělosti.

Na druhou stranu se ve Francii traduje, že by se mělo jíst všechno, ale v umírněném množství. „Když jsem byla malá a měla jsem na talíři něco, co mi nechutnalo, maminka mi vždycky říkala: ,Trois cuillères pour apprendre à aimer.‘ Tři lžíce, aby ti to zachutnalo. A ono to funguje. Teď jím a chutná mi všechno. V zimě mám chuť na ovoce, v létě na salát. Nikdy jsem neměla chutě na burger, nemám ráda colu. Nepiji nic sladkého. Je to pro mě přirozené.“

Francouzi se také v dětství učí jíst čtyřikrát denně a u toho pak většina zůstává. Základem je snídaně. „Pořádná snídaně, ne croissant,“ zdůrazňuje Justine Leconteová. Oběd je největším jídlem dne jak co se týče kalorií, tak i množství času, který mu věnují. Následuje svačina ve čtyři hodiny odpoledne a pak večeře. Žádné další svačinky nejsou nutné, protože čtyři jmenovaná jídla dostatečně zasytí a vyživí na celý den.

K pití je ideální čistá voda, žádné slazené nápoje. „Pokud jste ve vaší zemi zvyklí na jiný způsob stravování a dodávané příchutě, může se vám to zdát příliš přísné. Pro člověka, který pije celý život téměř výhradně vodu, je voda lahodná, je na ni zvyklý a je to pro něj přirozené. Ani ho nenapadne, že by šlo o nějaké omezování.“

Jejich způsob stravování je pro Francouzky životní styl. „Říkáme: ,Je fais juste attention.‘ Tedy ,jenom si dávám pozor‘. Intuitivně víme, co je zdravé a co není, máme dostatečnou výživovou gramotnost. Každé jídlo je pestré a vyvážené. V obchodech s potravinami je také obrovský výběr, takže je pořád co kombinovat a kvalitní zdravé jídlo se neomrzí.“

Francouzi si k jídlu sedají a užívají si ho jako společenskou událost. Vždy si na něj vyhradí dostatek času, všechno ostatní může počkat. Aby získali celou hodinu na oběd, klidně zůstanou večer v práci déle.

„Přátelé v Německu si ze mě vždycky dělali srandu, protože Němci jedí superrychle, a zatímco oni už byli po jídle, já jsem se ještě snažila rozpoznávat ingredience a užívat si vůni a chuť toho mého,“ vzpomíná francouzská návrhářka, která žila několik let v Německu. „Navíc je dokázáno, že pomalé jedení je zdravější. Jste tak schopni rozpoznat, že už jste sytí a nepřejídáte se. Prospívá to trávení,“ doplňuje.

Ve Francii je klíčové i to, jak se jídlo servíruje. „Říkáme, že 50 % potěšení z jídla přichází ústy, to je chuť, a 50 % očima. Jde o kombinaci spousty barev a o to, jak je jídlo na talířích naaranžované.“

Kávu pijí Francouzky převážně černou, bez mléka a cukru. Sklenka vína denně je mýtus. „Je tu řada lidí, kteří dávají přednost pivu. Většina pije stejně jako já jen vodu a víno pouze při speciálních příležitostech. Bílé víno v létě, červené k masu, bílé k rybě a podobně. Víno je v malém množství a vysoké kvalitě prospěšné, ostatně jako všechno ostatní.“

Francie je velmi zdravá země a kvalita potravin je tam vysoká. Kromě toho jsou jak ženy, tak muži zvyklí na pohyb. Už jen při cestě z práce a do práce splní doporučovaných 30 minut pohybu denně, obzvlášť v Paříži, kde v metru chybí eskalátory. Do posiloven příliš nechodí.

„Nutriční gramotnost je základem všeho. To, jak se stravujeme, je náš životní styl,“ shrnuje na závěr Leconteová. „Ale Francie není jediná zdravá země na světě. V Japonsku, kde jsem studovala, jedí mnohem více ryb, místo soli používají sójovou omáčku a při vaření téměř nepoužívají olej. Ve Skandinávii zase lidé všude jezdí na kole, takže mají více fyzické aktivity a tamní ženy mají nádherně vypracované nohy,“ přidává ještě malé srovnání s jinými zeměmi.