Příznaky úzkosti, které mohou prozradit, že váš problém je mnohem závažnější

„Úzkost je dnes pro mnoho lidí běžnou součástí života. Často ji přisuzují náročnému období nebo stresu, aniž by si uvědomili, že může přerůst v závažnější problém. Právě hranice mezi běžným stresem a úzkostnou poruchou bývá nenápadná,“ vysvětluje psychiatr Gil Lichtshein.

Příznaky úzkosti je však možné zaměnit i za jiné potíže, což si lidé mnohdy uvědomí, až když výrazně ovlivňují jejich každodenní život.

Co vás tedy na úzkost může upozornit?

Stres je přirozenou součástí života a většinou po čase odezní. Klinická úzkost je ale jiná – přetrvává a postupně zasahuje do každodenního fungování. Pokud má jedinec pocit, že je ve stresu téměř každý den, a to po většinu dne, má vliv na jeho zaměstnání a další aktivity, ale i spánek nebo běžná rozhodnutí, pak jde často o úzkost, kterou je zapotřebí řešit.

Úzkost se nemusí projevovat jen jako psychické potíže. U mnoha lidí se nejprve objeví nepříjemnosti, jako je nevolnost, bolesti žaludku nebo pocit sevřeného žaludku, bušení srdce, bolest na hrudi nebo nadměrné pocení. Úzkost může narušit také spánek, způsobovat chronickou únavu, svalové napětí, zatínání čelistí či syndrom neklidných nohou.

Jelikož podobné potíže mohou mít i jiné zdravotní příčiny, je důležité důkladné vyšetření u odborníka.

Úzkost se neprojevuje jen nepříjemnými pocity, ale také změnou chování. Lidé se často začnou vyhýbat situacím, místům nebo lidem, kteří v nich vyvolávají stres či nepříjemné emoce. Zpočátku se může zdát, že jde o neškodná rozhodnutí. Postupem času ale mohou vést k tomu, že člověk odmítá společenské akce, omezuje své aktivity a jeho svět se nenápadně zmenšuje. Právě vyhýbavé chování je jedním z varovných signálů, že úzkost začíná přebírat kontrolu nad každodenním životem.

Pocit úzkosti před důležitou schůzkou, zkouškou nebo prezentací lze zařadit mezi tzv. situační úzkosti, které jsou běžné a obvykle odezní současně se stresem. U úzkostné poruchy je to ale jiné. Přetrvává, opakuje se téměř každý den a začíná narušovat běžný život.

Podle psychiatra Gilla Lichtsheina je důležité návštěvu u odborníka neodkládat a problém odborně řešit. Předejde se tak celé řadě komplikací.

Úzkost bývá záludná, jelikož její projevy snadno přičítáme běžnému stresu, únavě nebo povahovým vlastnostem. Pokud se ale úzkost dlouhodobě neřeší, může vést k panickým záchvatům, vyhoření, chronickým zdravotním potížím, problémům ve vztazích nebo zhoršení pracovního výkonu. Právě včasné rozpoznání příznaků může zabránit tomu, aby se z dočasných obtíží stal vážnější problém.

Je důležité si uvědomit, že úzkost není jen jeden konkrétní stav. Podle psychiatra existuje několik typů, například generalizovaná úzkost, kdy člověk pociťuje nadměrné obavy z různých oblastí života, sociální úzkost spojená se společenskými situacemi, specifické fobie nebo panické záchvaty, které se projevují náhlými a intenzivními epizodami strachu.

Proto je důležité při hledání řešení naučit se rozlišovat konkrétní typ, jelikož každý z nich vyžaduje i jiný způsob léčby. I když mohou mít dva lidé podobné příznaky, příčina jejich obtíží i vhodná terapie se mohou výrazně lišit.