Článek
Řada lidí touží po práci z domova, ale neuvědomuje si, že práce z domova sice přináší větší flexibilitu a pohodlí, ale zároveň výrazně omezuje přirozené sociální interakce, které jsou pro naše duševní zdraví klíčové. Zatímco v kanceláři dochází k neformálním setkáním, krátkým rozhovorům nebo společným pauzám, při práci na dálku tyto drobné, ale důležité momenty zcela mizí. Právě ty přitom pomáhají udržovat pocit sounáležitosti a psychické pohody.
Nárůst času stráveného o samotě se tak neprojevuje jen pocitem osamělosti, ale může mít i hlubší dopad na naši psychiku. Což potvrzuje i nejnovější studie publikovaná v časopise Science. Vyšší míra úzkosti, depresivních nálad nebo pocitu vyhoření je u lidí pracujících na dálku častější, a to zejména v případech, kdy chybí pravidelný kontakt s ostatními. Riziko se přitom výrazně zvyšuje u těch, kteří žijí sami a jejich pracovní i osobní život se odehrává v jednom prostoru.
„Náš výzkum ukázal, že míra izolace lidí pracujících z domova je značná. Řada z nich stráví celý den bez jakéhokoliv lidského kontaktu. Výrazné je to u lidí, kteří žijí sami. Pravděpodobnost celodenní absence lidského kontaktu je u nich až 83 procent,“ upozorňuje hlavní autorka studie Natalia Emanuelová.
Nedostatek sociální interakce přitom může vést i k dalším zdravotním problémům, např. ohrožuje fungování imunitního a kardiovaskulárního systému.
Odborníci proto upozorňují, že by home office neměl být bezhlavě vnímán jako ideální řešení pro každého. Mnohem důležitější než samotné místo výkonu práce je způsob, jakým si dokážeme organizovat den a udržovat sociální vazby. Pravidelné setkávání s kolegy, ať už osobně nebo alespoň formou online hovorů, může negativní dopady výrazně zmírnit.
Stejně tak hraje klíčovou roli i vědomé oddělení pracovního a osobního života. Stanovení jasných hranic, vytvoření pracovního rituálu nebo aktivní plánování volného času mohou pomoci předejít tomu, aby se izolace postupně promítla do zhoršené psychické i fyzické kondice.
Práce z domova tedy není vždy škodlivá. Problém nastává ve chvíli, kdy zcela nahradí přirozený kontakt s lidmi. Studie tak slouží jako důležitá připomínka, že lidská mysl potřebuje víc než jen pohodlí a efektivitu. Potřebuje i vztahy, interakci a pocit, že jsme součástí širšího světa.
