Článek
Pro mnoho rodičů je práce z domova jediný způsob, jak skloubit profesní život s péčí o děti. Právě tady ale vzniká častý omyl. Home office si lidé stále pletou s improvizací. Notebook na gauči, práce mezi vařením oběda a skládáním stavebnice. Podle odborníků však nejde o flexibilitu, ale o plnohodnotný pracovní režim, který bez jasného nastavení narušuje nejen pracovní výkon, ale i partnerské soužití.
„Největší chyba, kterou vidím u partnerů i zaměstnavatelů, je představa, že když jste doma, máte vlastně čas,“ říká Andrea Bohačíková, zakladatelka CEO platformy M.arter, která se dlouhodobě věnuje tématu práce rodičů.
Zatímco zaměstnavatelé tak mají občas pocit, že svým zaměstnancům na home office nemusí tolik platit, protože jim umožňují spoustu volného času, tak partneři je zase pravidelně častují větami typu: „Když už jsi doma, mohl bys…“
„Home office ale není flexibilní volno ani neplacený servis domácnosti,“ upozorňuje Bohačíková.
Jak předcházet potížím ve vztahu
I doma by měl fungovat podobný systém jako ve firmě. Musí být jasné, kdo má co na starosti, kdo nese odpovědnost a kdo zaskočí, když je potřeba.
Základem je podle Bohačíkové rozdělení dne do jasných bloků. Pracovní čas, domácí povinnosti a péče o děti se nesmí prolínat. Pokud chybí pevné vymezení, přetížení se velmi rychle přenáší do vztahu a vytváří napětí, které se pak těžko napravuje.
Jedním z nejjednodušších, ale zároveň nejúčinnějších nástrojů je podle Bohačíkové sdílený kalendář. Nejen pracovní, ale i rodinný. Se školkou, kroužky, lékaři, pracovními špičkami a termíny, kdy jeden z rodičů opravdu nemůže přebírat další zodpovědnost.
„Páry, které sdílený kalendář používají, mají méně konfliktů. A hlavně nikdo nemá pocit, že všechno stojí jen na něm,“ říká Bohačíková. Právě pocit nerovnoměrné zátěže patří podle ní k hlavním důvodům, proč se z home office stává vztahový problém.
Pokud pracují z domova oba partneři a mají děti, je nutné se v zodpovědnosti střídat. „Není možné, aby oba pracovali naplno a zároveň se starali o děti,“ upozorňuje.
Když pracovní den nemá konec
Stejně důležité jako rozdělení povinností je i jasný začátek a konec pracovního dne. Právě tady práce z domova často selhává. Ranní vstávání se posouvá, pracovní režim se rozpadá a večer se práce nenápadně protahuje do doby, která už měla patřit rodině nebo partnerovi.
„Když práce nemá hranice, nemá je ani vztah,“ shrnuje situaci Bohačíková. Pokud pracovní den nemá jasný rámec, člověk zůstává neustále napůl v práci a napůl doma, což se dříve nebo později projeví i v partnerském soužití.
ProŽeny.cz
Práce z domova podle ní vyžaduje stejnou disciplínu jako v kanceláři. Nejde jen o výkon, ale i o schopnost ji skutečně ukončit. Zavřený notebook a vypnuté pracovní aplikace nejsou drobnost, ale předpoklad toho, aby domácnost znovu fungovala jako domov, a ne jako prodloužené pracoviště.
„Home office není benefit. Je to manažerská disciplína,“ zamýšlí se Bohačíková. Kdo nemá systém, rychle se dostane do vyčerpání. A kdo si nedokáže nastavit hranice mezi prací a soukromím, velmi snadno o ty hranice přijde i ve vztahu.
Když jsou oba partneři na home office
Zatímco Andrea Bohačíková se zaměřuje především na praktické nastavení režimu, terapeutická praxe upozorňuje na další rovinu problému. Podle psychoterapeutky Beáty Koňařík Bakošové z platformy Hedepy patří mezi nejčastější zdroje napětí nedostatek osobního prostoru.
„Když oba pracují z domova, mohou mít pocit, že nemají kam odejít. Časté je také vzájemné rušení během práce nebo očekávání, že ten, kdo je doma, automaticky zvládne i domácí povinnosti,“ popisuje. Přidává se stírání hranice mezi prací a soukromím, které může vést k únavě a omezení hlubší komunikace.
Práce z domova ale podle ní nemusí vztah jen zatěžovat. „Obědy doma nebo krátké pauzy během dne mohou blízkost naopak posilovat. Záleží na tom, jak se doma nakládá s časem a prostorem.“
Důležitou roli hraje i to, jak lidé při práci z domova vnímají sami sebe. I když kancelář nahradil obývák, pracovní den má svá pravidla. Podle Koňařík Bakošové má smysl nepodceňovat základní péči o sebe a vzhled.
„I doma je dobré se slušně obléct a upravit. Práce ve vytahaných teplácích podporuje spíš prokrastinaci než soustředění,“ upozorňuje. Nejde o formálnost, ale o signál sobě i okolí, že pracovní režim stále platí. To, jak se člověk oblékne a připraví na den, se promítá nejen do výkonu, ale i do nálady a vztahové atmosféry doma.
Pokud není možné oddělit pracovní kout stavebně, doporučuje alespoň jednoduché vizuální řešení, například paraván. Nejde o detail, ale o způsob, jak dát jasně najevo, kdy je člověk v práci a kdy už patří čas rodině.
Když se blíží vyčerpání
Jestliže se u párů začne objevovat frustrace z nepřetržitého sdílení prostoru, je důležité nečekat, až se napětí přelije do otevřeného konfliktu.
„Nezavírat se jen doma, chodit mezi lidi a zažívat svět venku pomáhá předcházet takzvané ponorce,“ říká Koňařík Bakošová. Pokud jeden z partnerů dojíždí do kanceláře, tuto funkci částečně plní samotná cesta. Ti, kteří pracují výhradně z domova, si přechod mezi prací a soukromím musí vytvářet vědomě.
Podle obou odbornic může práce z domova dobře fungovat a pro řadu lidí představuje významnou úlevu. Nejvíc ji oceňují rodiče dětí, které bývají často nemocné, lidé s dlouhým dojížděním nebo ti, kterým nevyhovuje každodenní práce v kolektivu. Smysl má ale jen tehdy, pokud se na ni nepohlíží jako na provizorium a řídí se stejně vážně jako práce v kanceláři. Nejen kvůli výkonu, ale i kvůli vztahům a duševnímu zdraví.
