Článek
Moderní kancelářská samota není o prázdné místnosti, ale o vnitřní izolaci uprostřed kolektivu. Je to tichá epidemie, která sílí, ale málokdo o ní mluví nahlas. Přiznat osamělost v práci totiž působí jako osobní prohra, nikoli jako důsledek prostředí, které z lidí dělá ostrovy. Velká část zaměstnanců přiznává, že se cítí odpojení, vzdálení a bez opravdových vztahů.
Mnozí to svádí na covid. Pandemie sice tento trend urychlila, ale není jeho jedinou příčinou. Technologie nám sice umožnila pracovat na dálku, přinesla flexibilitu, ale zároveň omezila osobní kontakty. Objednáváme kávu, nákup i auto bez jediného slova s druhým člověkem. Pohodlnost převládla nad skutečným propojením, a tím jsme ztratili každodenní mezilidské doteky.
Svou roli hrají i sociální sítě. Jsme stále online, ale často jen povrchně v záplavě upravených fotek a statusů. Můžeme mít stovky sledujících, ale chybí nám někdo, komu zavoláme, když je nám opravdu těžko. Něžné slovo jsme vyměnili za lajky.
Osamělost má mnoho podob
Možná si pod osamělostí představíte seniora sedícího tiše u televize. Realita je ale mnohem širší a nenápadnější: osamělost dnes postihuje i mladé aktivní lidi, dokonce i ty, kteří jsou denně obklopeni kolegy a komunikují přes obrazovky. Osamělost má mnoho podob, ale ta skrytá bývá nejzrádnější.
Pokud přetrvává, ničí psychiku, oslabuje vztahy a může vést k úzkostem, depresím či sebevražedným myšlenkám. Nepřichází náhle, ale plíživě a zakoření tam, kde bychom ji nehledali.
Výzkumy ukazují, že osamělost na pracovišti je stále rozšířenější problém. Podle zprávy State of the Global Workplace 2024 od agentury Gallup se každý pátý zaměstnanec na světě cítí osaměle.
Nejčastěji se to týká lidí do 35 let, zejména těch, kteří pracují z domova. Tato čísla potvrzují, že osamělost na pracovišti už není výjimkou, ale běžnou součástí dnešní pracovní reality.
Jak tedy s osamělostí v práci bojovat?
Pocit osamění nás může snadno vyčerpat a zničit chuť do práce. Obzvlášť pokud máme dojem, že ostatní se spolu baví a my zůstáváme stranou. Ale i s tím se dá vždy něco dělat.
Zde je několik cest, jak znovu získat energii a radost:
- Zaměřte se na to, co můžete ovlivnit. Ne vždy záleží na okolí, často jde o to, co se děje uvnitř vás. Všímejte si drobností, které vám přinášejí radost, a vymotejte se z dusivé rutiny.
- Naučte se ocenit svou vlastní přítomnost. Vděčnost není fráze, ale způsob, jak znovu obarvit svět, který se zdál šedý.
- Měňte, co dáváte, ne co čekáte. Přátelství vzniká, když ho nabízíme, ne když ho požadujeme. Buďte iniciativní, laskaví a otevření. Malý úsměv nebo obyčejné „Jak se máš?“ může změnit víc, než čekáte.
- Buďte k sobě shovívaví. Nesvádějte na sebe, že nejste „dost společenští“. Samota není selhání, ale příležitost k hlubšímu vztahu se sebou samými.
Osamělost v práci není jen nepříjemný pocit, ale varovný signál, že něco v našem životě chybí. Není to známka slabosti ani selhání. Je to výzva k tomu, abychom se znovu spojili. Nejdřív se sebou samými a potom s druhými.
V dnešním uspěchaném světě, kde technologie někdy nahrazují skutečný kontakt, je na nás, abychom si vědomě pěstovali lidskost a opravdové vztahy.
Jak opět navázat s kolegy aktivní kontakt?
Je to vlastně jednoduché. Vraťme se o pár let zpět a vzpomeňme si, jak jsme spolu komunikovali v době, kdy internet byl teprve v plenkách. Stačí tak málo: pozdravit, zeptat se „Jak se máš?“, usmát se na kolegy, zajít spolu na oběd nebo na kávu a být prostě víc spolu než jen vedle sebe.
O něco větší výzva je to pro ty, kteří pracují z domova, kde chybí přirozené každodenní kontakty s kolegy a hrozí tak snadná izolace. I zde ale existuje řada možností, jak se tomu vyhnout. Je důležité plánovat pravidelné neformální video hovory, zapojovat se do týmových online aktivit a udržovat pracovní rituály, které pomohou oddělit práci od soukromí.
Iniciativa v navazování lidských kontaktů i mimo pracovní záležitosti posiluje pocit sounáležitosti. A kdykoliv je to možné, stojí za to organizovat i osobní setkání, aby samota z domova neměla šanci zvítězit. Navíc existují i možnosti sdílených kanceláří nebo práce z kavárny.
