Článek
Vysoký krevní tlak byl vždy onemocněním lidí spíše staršího věku. To stále platí, ale narůstá také počet mladých pacientů. „Hodně se toho bojíme, protože budou mít komplikace, pokud se nebudou dobře léčit,“ upozorňuje v podcastu MUDrování lékařka Jitka Mlíková Seidlerová. „Myslíme si, že je to především životním stylem a obrovským nárůstem obezity,“ upřesňuje.
Češi pořád moc solí a málo se hýbou
O tom, jak důležitý je pohyb a zdravý vyvážený jídelníček, nejspíš každý ví. Při vysokém krevním tlaku je pravidelná pohybová aktivita obzvlášť potřebná. „Doporučuje se minimálně 150 minut fyzické aktivity střední intenzity týdně, což je taková, při které třeba hodinu cvičíte a máte pocit, že jste si pěkně zacvičili. A k tomu je vždycky potřeba silové cvičení,“ přidává lékařka nová doporučení.
Varuje také před vysokou spotřebou soli. Doporučená denní spotřeba je do pěti gramů. „V České republice lidé přijímají 12–15 g soli denně a zhruba 70 % v potravinách, které jsou průmyslově zpracované, což je třeba pečivo,“ vysvětluje.
I proto si mnozí lékaři přejí, aby do spotřeby soli zasáhl také potravinářský průmysl a její množství ve výrobcích snížil. „V některých zemích se to podařilo a bylo to následováno poklesem krevního tlaku,“ říká lékařka.
Prof. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, Ph.D., je významná česká lékařka a vědkyně. Působí jako primářka II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a zároveň zastává pozici předsedkyně České společnosti pro hypertenzi. Kromě Lékařské fakulty UK v Plzni sbírala zkušenosti také na prestižním pracovišti Universitair Ziekenhuis v belgickém Leuvenu. Specializuje se na interní lékařství, prevenci kardiovaskulárních onemocnění a intenzivně se věnuje problematice vysokého krevního tlaku. V roce 2022 byla finalistkou ankety Anděl mezi zdravotníky, která oceňuje profesionální a lidský přístup v českém zdravotnictví.
Léčba musí přijít rychle
Zhruba z 30 % je vysoký krevní tlak podmíněn geneticky. Podle Jitky Mlíkové Seidlerové se zde navzájem ovlivňuje mnoho genů a náš způsob života dokáže ovlivnit, jak moc se geny uplatní. „Měli bychom to brát jako informaci, a pokud mám vysokou genetickou zátěž, potřebuji pravidelně chodit na preventivní prohlídky a kontrolovat krevní tlak i ostatní rizikové faktory,“ varuje.
Případná léčba musí být zahájena včas. „Na změnu bez léků jsou tři, maximálně šest měsíců, a pokud to nezafunguje, musíme léčbu nasadit, protože každý měsíc, o který léčbu zpozdíme, pacienta ohrožuje. Mohou se vyvinout změny na orgánech, některé z nich nejsou vratné nebo je to velmi složité,“ vysvětluje lékařka. Může také zvýšit riziko demence, zejména u mladých lidí.
Na závěr apeluje, aby si lidé s rizikem měřili tlak, i když se cítí dobře. „Vysoký krevní tlak nemusí bolet, nemusí dělat žádné potíže, ale škodí.“
MUDrování s Marií
Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Marie Klášterecká zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Podcast MUDrování s Marií o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na Proženy.cz. Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDrování s Marií i odebírat.
