Hlavní obsah

Na světě je poprvé víc obézních než podvyživených dětí, varuje OSN

4:47
4:47

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Levné, nezdravě zpracované potraviny stojí za obrovským meziročním nárůstem počtu dětí s nadváhou, přičemž každé desáté z nich je nyní přímo těžce obézní, uvádí alarmující zpráva dětského fondu OSN UNICEF.

Foto: Kwanchai Chai-udom / Alamy, Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Ve Spojených státech, kde se situace řeší dlouhodobě, je 188 milionů teenagerů a dětí školního věku s obezitou. Rizikem pro ně je zhoršující se zdraví i život ohrožující nemoci, uvádí britský deník The Guardian.

„Obezita je rostoucím problémem. Průmyslově zpracované potraviny stále častěji nahrazují ovoce, zeleninu a bílkoviny. A to ve věku, kdy výživa hraje zásadní roli v růstu, kognitivním vývoji a duševním zdraví dětí,“ varuje Catherine Russellová, výkonná ředitelka agentury OSN pro děti.

Zatímco 9,2 procenta dětí ve věku od pěti do 19 let na celém světě trpí podváhou, 9,4 procenta je považováno za obézní, uvádí zpráva. V roce 2000 mělo téměř 13 procent dětí podváhu, proti tomu jen tři procenta byla obézní.

Zpráva s názvem Profit výživy: Jak potravinové prostředí selhává u dětí použila data z více než 190 zemí a zdrojů včetně UNICEF, Světové zdravotnické organizace a Světové banky.

Ukázalo se, že každý pátý člověk ve věku od pěti do 19 let má nadváhu, přičemž rostoucí podíl z těchto 291 milionů osob spadá do kategorie obézních. Konkrétně 42 procent jich bylo v roce 2022, což je nárůst oproti 30 procentům v roce 2000.

Největší nárůst obezity je v Tichomoří

Obezita byla nejvyšší v tichomořských ostrovních zemích, kde došlo k posunu od tradiční stravy k levným, energeticky bohatým dováženým potravinám, uvádí UNICEF. Na Niue je 38 procent dětí ve věku 5 až 19 let obézních, na Cookových ostrovech je to 37 procent. Míra byla vysoká také v bohatších zemích, jako je Chile (27 %), USA (21 %) a Spojené arabské emiráty (21 %).

Ve Velké Británii se procento dětí s nadváhou zvýšilo z 29 v roce 2000 na 30 v roce 2022, procento dětí s obezitou z 9 na 11 procent.

Nejstrmější nárůst počtu školáků a teenagerů s nadváhou byl zaznamenán v zemích s nízkými a středními příjmy, kde se jejich počet od roku 2000 více než zdvojnásobil, a to v souvislosti s odpovídající rychlou expanzí moderních maloobchodních prodejen, online obchodů s potravinami a aplikací pro rozvoz jídla.

Dětská obezita je spojovaná s vyšším rizikem srdečních onemocnění, cukrovky druhého typu a některých druhů rakoviny v pozdějším věku života.

Rostou mezinárodní obavy ze škodlivých zdravotních dopadů komerčních potravin. Zahrnují cereálie, sušenky, koláče, šumivé nápoje a hotová jídla, které prošly průmyslovými procesy a obsahují přísady, jako jsou barviva, emulgátory a příchutě. Zpravidla mají vysoký obsah přidaného cukru, tuku nebo soli.

Zpráva varuje, že tyto potraviny „dominují obchodům a školám“ a jsou silně propagovány mezi mladými lidmi a rodiči online, což vytváří prostředí, kde je těžké se jim vyhnout, spíše než aby to byla záležitost osobní volby.

Přispívá i školní marketing

„Často o podvýživě přemýšlíme jen jako o podváze nebo zakrnění, ale obezita má velmi dlouhodobé důsledky,“ uvedla Nomathemba Chandiwana, hlavní vědecká pracovnice Nadace Desmonda Tutu Health Foundation v Kapském Městě v Jižní Africe

„Přibližně jedno z osmi dětí má nadváhu nebo obezitu, zatímco jedno ze čtyř je zakrnělé. Toto dvojí břemeno formuje zdraví celé generace,“ řekla a dodala, že děti jsou terčem „neúnavného“ marketingu rychlého občerstvení, a to i ve školách.

„Je opravdu těžké bojovat s podvýživou a obezitou zároveň. Jihoafrická republika je zemí se středními příjmy, ale stále hluboce nerovná. Mnoho dětí vyrůstá hladové a obklopené levným, nekvalitním jídlem.

Rostoucí míra dětské obezity bude mít velký ekonomický dopad. UNICEF již dříve odhadoval, že do roku 2035 přesáhnou celosvětové náklady na nadváhu a obezitu čtyři biliony dolarů (téměř 83 bilionů korun).

Mexiko jde příkladem

Zpráva zdůraznila pozitivní dopad mexického zákazu prodeje a distribuce průmyslově zpracovaných potravin ve školách. Dodala však, že „neetické obchodní praktiky ultra zpracovaného potravinářského a nápojového průmyslu podkopávají úsilí o zavedení právních opatření na ochranu dětí před nezdravým potravinovým prostředím“.

UNICEF vyzval vlády, aby v tomto ohledu jednaly pomocí označování, marketingových omezení, daní a dotací. Současně navrhuje zákaz nezdravých potravin a jejich uvádění na trh ve školách a lepší programy pro finančně nezajištěné rodiny tak, aby si mohly dovolit výživnou stravu.

Výběr článků

Načítám