Jak oddálit demenci až o 13 let? Ve středním věku nekuřte a předcházejte vysokému tlaku a cukrovce

Vědci již delší dobu vědí, že poškození cév a metabolické poruchy patří k hlavním faktorům zvyšujícím riziko neurodegenerativních onemocnění. Procesy vedoucí k demenci navíc často začínají desítky let předtím, než se objeví první problémy s pamětí nebo myšlením.

Tomu odpovídají i výsledky studie publikované v odborném časopise Neurology Open Access. Ukázala, že lidé, kteří kolem 56. roku věku kouřili, trpěli diabetem 2. typu a vysokým krevním tlakem, měli dvojnásobné riziko rozvoje demence a více než pětkrát vyšší pravděpodobnost předčasného úmrtí z jiné příčiny. Prevence a včasná léčba cukrovky i hypertenze tak mohou mít zásadní význam nejen pro zdraví srdce a cév, ale také pro fungování mozku ve vyšším věku.

Jedním z možných vysvětlení je postupné poškozování cév, které zásobují mozek kyslíkem a živinami. Podle lékařky Jacqui Hanleyové z organizace Alzheimer's Research UK mohou kouření, vysoký krevní tlak i cukrovka narušovat stav cév v celém organismu, včetně těch mozkových. „Toto poškození může mozek učinit zranitelnějším vůči kognitivnímu poklesu a demenci,“ upozorňuje odbornice.

Podle odborníků mají vysoký krevní tlak a cukrovka 2. typu řadu společných rizikových faktorů. Patří mezi ně nedostatek pohybu, nadváha a obezita, nezdravé stravování, kouření nebo nadměrná konzumace alkoholu. Úprava životního stylu tak může významně přispět nejen k prevenci těchto onemocnění, ale také ke snížení rizika demence.

Kardiolog Andrew Freeman doporučuje zaměřit se především na stravu. Za jeden z nejúčinnějších přístupů označuje dietu DASH, která je založena na vyšším příjmu zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných výrobků a omezení soli, cukru či průmyslově zpracovaných potravin.

Vedle stravy je důležitá také pravidelná fyzická aktivita. Odborníci připomínají, že pohyb prospívá nejen srdci a cévám, ale také mozku. Neméně významný je kvalitní spánek a schopnost dlouhodobě zvládat stres, který může negativně ovlivňovat celkové zdraví. „Způsob, jakým žijeme, má nejhlubší dopad, a to v míře, které nelze dosáhnout žádnými léky,“ zdůraznil Freeman.

Odborníci upozorňují, že klíčem k úspěšnému odvykání kouření je především vlastní rozhodnutí přestat. Pokud je člověk dostatečně motivovaný, může využít řadu dostupných forem podpory, od nikotinových náhrad a léků až po odborné poradenství či terapeutické programy.

Freeman zároveň připomíná, že kouření není pouze o fyzické závislosti na nikotinu. Souvisí také s každodenními návyky, rituály a společenskými situacemi. Lidé, kteří se snaží s kouřením skoncovat, proto často potřebují změnit zaběhnuté zvyklosti a alespoň dočasně se vyhýbat situacím, které si dlouhodobě spojují s cigaretami.

Zdánlivě běžné zdravotní problémy ve středním věku tak mohou mít na zdraví mozku v pozdějším věku zásadní vliv. Studie ukázala, že lidé, kteří neměli žádný ze tří sledovaných rizikových faktorů, tedy nekouřili, netrpěli diabetem 2. typu ani vysokým krevním tlakem, prožili v průměru 30,1 roku bez demence. U osob se všemi třemi rizikovými faktory to bylo pouze 17,5 roku.

Jinými slovy, účinné zvládání těchto zdravotních rizik by mohlo oddálit nástup demence až o téměř 13 let.

Výzkum odhalil také rozdíly mezi jednotlivými skupinami účastníků. Ženy zůstávaly bez demence v průměru déle než muži. Do věku 85 let navíc zůstalo bez známek demence jen sedm procent lidí se všemi třemi rizikovými faktory, zatímco mezi účastníky bez těchto rizik to bylo 35 procent.