Článek
Mýtus č. 1: Potraviny bez lepku jsou zdravější pro všechny, nejen pro ty s celiakií.
Odbornice k tomu říká: Pro lidi, kteří netrpí nesnášenlivostí na lepek, nemá čistě bezlepková strava význam. Naopak tím, že se vyhýbají obilninám, mohou mít nedostatek vlákniny. Tu je pak třeba kompenzovat jinými složkami, na což ostatně musí celiaci myslet.
Mýtus č. 2: Citlivost na lepek má téměř každý.
Odbornice k tomu říká: To není pravda. Celiakie je diagnóza, kterou trpí přibližně jedno procento populace. Alergie na pšenici se vyskytuje ještě v menším měřítku, navíc se v tomto případě nemusí jednat o celoživotní onemocnění.
Mýtus č. 3: Lepek je pro naše tělo jed.
Odbornice k tomu říká: Obiloviny obsahující lepek jsou běžnou součástí naší stravy, a pokud někdo netrpí nesnášenlivostí lepku, pak není třeba se jim vyhýbat. Něco jiného ovšem je, když někdo zařazuje do stravy hodně pečiva a výrobků z mouky. Pak je to ale otázka vhodnosti složení jídelníčku. Nejde tedy o žádný jed, ale o to, jaké množství lepku sníme.
Mýtus č. 4: Když se vydám cestou „gluten free“, snadno a rychle zhubnu.
Odbornice k tomu říká: Celiakie je autoimunitní onemocnění vyvolané nesnášenlivostí lepku, které poškozuje sliznici tenkého střeva. Dodržování bezlepkové diety není vhodný způsob k hubnutí. Jde spíš o to, že při jejím dodržování bez zdravotní indikace se lidé snaží vyřadit nebo omezit pečivo, sladkosti a nahradit je jinými potravinami. U celiaků naopak po nasazení bezlepkové diety dochází ke zhojení sliznice tenkého střeva, což způsobuje lepší vstřebatelnost potravy. Lidé pak často tloustnou, protože jsou zvyklí na větší přísun stravy, při které předtím nepřibírali. Za přibírání na váze tedy nemůže bezlepková strava, ale nepoměr mezi příjmem energie z potravy a výdejem energie při fyzické aktivitě.