Krevní testy, které se běžně nedělají. Ženám po čtyřicítce ale mohou včas odhalit rizika

Hormonální změny po čtyřicítce ovlivňují mnohem více procesů v organismu, než si většina žen uvědomuje. Řada příznaků, jako jsou přibývání na váze, mozková mlha nebo zvýšené kardiovaskulární riziko, přitom nemusí být při běžných vyšetřeních vždy dostatečně zohledněna. Proto je důležité dívat se na zdraví ženy v tomto věku komplexněji a hledat souvislosti i tam, kde standardní laboratorní testy žádný problém neodhalí.

Po čtyřicítce, a zejména v období perimenopauzy a menopauzy, se u žen zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. A to dokonce i u těch, které se stravují zdravě a pravidelně sportují. Jedním z nejpřesnějších ukazatelů tohoto rizika je přitom hladina ApoB v krvi. Jde o bílkovinu přítomnou na částicích, které mohou pronikat do stěn cév a podílet se na vzniku aterosklerózy.

Na rozdíl od běžného vyšetření lipidového panelu, ze kterého se dozvíte hladinu svého celkového cholesterolu, LDL, HDL a triglyceridů, vyšetření ApoB ukazuje skutečný počet aterogenních částic v krvi. Dva lidé mohou mít stejnou hladinu cholesterolu i LDL, ale zcela odlišný počet těchto rizikových částic, a tím i rozdílné riziko infarktu nebo mrtvice.

Podle rozsáhlé vědecké studie je nadbytek ApoB v krvi spojen s vyšším rizikem infarktu, aterosklerotického kardiovaskulárního onemocnění, a tedy i mrtvice. Odborníci proto doporučují, aby si ženy kromě klasického lipidového profilu nechaly vyšetřit i hladinu ApoB, protože přesněji určuje celkovou zátěž cév škodlivými lipoproteiny než samotná hodnota LDL cholesterolu.

Vyšetření Lp(a) (lipoproteinu) - jedná se o dědičný kardiovaskulární rizikový faktor, který se může zvyšovat v důsledku poklesu hladiny estrogenu během menopauzy. I jeho vyšetření tak může být pro ženy velmi prospěšné.

Většina lidí zná vyšetření glykémie, tedy hladiny cukru v krvi. Málokdo však ví, že ještě dříve, než se objeví zvýšená hladina cukru v krvi a prediabetes, může tělo vysílat jiné varovné signály. Jedním z nich je zvýšená hladina inzulinu nalačno.

Inzulin je hormon, který pomáhá dostat cukr z krve do buněk, kde slouží jako zdroj energie. Pokud buňky na inzulin přestávají správně reagovat, tělo ho musí produkovat stále více. Tento stav se nazývá inzulinová rezistence a může se rozvíjet řadu let, aniž by ji běžné vyšetření cukru v krvi odhalilo.

Právě v období perimenopauzy a menopauzy se citlivost na inzulin často zhoršuje vlivem hormonálních změn. To může vést k přibírání na váze, zejména v oblasti břicha, větší únavě nebo zvýšenému riziku srdečně-cévních onemocnění.

Některé studie také naznačují, že vyšší hladiny inzulinu nalačno mohou souviset s dřívějším nástupem a intenzivnějším výskytem návalů horka a nočního pocení. Potíže, které ženy často připisují pouze poklesu estrogenu, tak mohou být částečně spojeny i s narušeným metabolismem. Proto může být vyšetření inzulinu nalačno užitečným doplněním běžných preventivních testů.

Ještě přesnější obrázek o tom, jak tělo hospodaří s cukrem, poskytuje hodnota HOMA-IR, která vychází z kombinace hladiny inzulinu a glukózy nalačno. Pomáhá odhalit inzulinovou rezistenci v době, kdy jsou ostatní laboratorní výsledky ještě zcela v normě.

A proč je dobré tyto hodnoty také znát? Podle studie inzulinová rezistence a hyperinzulinémie také přispívají k tvorbě aterosklerotických plaků a zvyšují kardiovaskulární riziko po menopauze.

Mnoho žen po čtyřicítce trápí únava, horší nálada, ztráta energie nebo zvýšené padání vlasů. Tyto potíže bývají často připisovány stresu, vyčerpání nebo hormonálním změnám spojeným s perimenopauzou. Ten pravý důvod ale může být mnohem prozaičtější. Nedostatek důležitých živin.

Jednou z nich je vitamin D, který hraje důležitou roli nejen pro zdraví kostí, ale také pro správné fungování imunitního systému, svalů i psychiky. Jeho nedostatek je velmi častý, a to nejen v zimě, kdy je nedostatek slunečního svitu.

U žen s autoimunitním onemocněním štítné žlázy, například Hashimotovou tyreoiditidou (imunitní systém omylem napadá vlastní štítnou žlázu, což postupně vede k jejímu poškození a snížené tvorbě hormonů), se navíc objevuje ještě častěji. Preventivní vyšetření hladiny vitaminu D je proto doporučováno u všech žen nad čtyřicet let.

Podobně je tomu u feritinu, tedy u ukazatele zásob železa v organismu. Běžný krevní obraz může vyjít zcela v pořádku, přesto mohou být zásoby železa nízké. Žena pak sice netrpí anémií, ale může se cítit unavená, hůře se soustředit, být bez energie nebo zaznamenat zvýšené vypadávání vlasů.

Při běžné preventivní prohlídce lékaři mohou nechat vyšetřit u štítné žlázy pouze hladinu TSH. V ten okamžik ale získáte jen zlomek informací. TSH se navíc může pohybovat v normálním rozmezí, zatímco hladiny základních hormonů štítné žlázy nebo autoimunitní aktivita budou ukazovat problém.

Podle vědců subklinická hypotyreóza (bezpříznaková forma snížené funkce štítné žlázy) postihuje zhruba 3–9 % žen, přičemž Hashimotova tyreoiditida, tedy nejčastější příčina snížené funkce štítné žlázy, se může bez příznaků rozvíjet roky, aniž by byla odhalena pouhým testováním TSH.

Podle Americké asociace klinických endokrinologů je testování TSH u žen s výraznějšími příznaky hypotyreózy nedostatečné a je zapotřebí hlídat i produkci T4 nebo přeměnu T4 na T3 (Štítná žláza produkuje především hormon tyroxin (T4), který je jakousi zásobní formou hormonu. Sám o sobě nemá tak silný biologický účinek. Aby ho organismus mohl plně využít, musí se v játrech, ledvinách a dalších tkáních přeměnit na trijodtyronin (T3), což je aktivní forma hormonu štítné žlázy, pozn. red.).

Ženy by měly vědět, že spousta příznaků perimenopauzy, jako jsou např. únava, změny hmotnosti, mozková mlha, úzkost, řídnutí vlasů, citlivost na chlad či deprese, vůbec nemusí souviset s poklesem hladiny hormonů, ale s nedostatečnou funkcí štítné žlázy, byť vyšetření TSH nic z toho neukazuje.

Když se řekne testosteron, většina lidí si představí mužský hormon. Ve skutečnosti ho v menším množství produkuje i ženský organismus, konkrétně vaječníky a nadledviny. Testosteron se podílí na udržování svalové hmoty, síly, hustoty kostí, energie, nálady i sexuální touhy.

S přibývajícím věkem hladina testosteronu u žen postupně klesá. Výsledkem může být větší únava, úbytek svalové síly, horší regenerace, pokles libida nebo změny nálady. Protože se tyto potíže často objevují v období perimenopauzy a menopauzy, bývají často považovány za běžnou součást stárnutí.

Podle odborníků tomu tak vůbec nemusí být, jen je důležité sledovat nejen hladinu celkového testosteronu, ale také volný testosteron, tedy část hormonu, kterou může organismus skutečně využít. Důležitou roli hraje také SHBG (globulin vážící pohlavní hormony), bílkovina, která se na testosteron váže a ovlivňuje, kolik ho zůstává v aktivní podobě. Žena tak může mít normální celkovou hladinu testosteronu, ale kvůli vysokému SHBG jí může být k dispozici méně aktivního hormonu.

Interpretace výsledků u žen však není jednoduchá. Hladiny testosteronu jsou mnohonásobně nižší než u mužů a běžné laboratorní testy nejsou vždy dostatečně citlivé. Proto samotný výsledek často nedokáže spolehlivě potvrdit ani vyloučit, zda jsou zdravotní potíže skutečně spojeny s nízkou hladinou testosteronu.

I tak ale může být vyšetření užitečné jako součást celkového obrazu o hormonálním zdraví ženy. Lékaři díky němu mohou lépe posoudit souvislosti mezi laboratorními výsledky a příznaky, jako jsou únava, úbytek svalové hmoty nebo snížené libido. Hodnocení by však mělo vždy vycházet nejen z krevních testů, ale také z celkového zdravotního stavu a obtíží konkrétní ženy.