Je jim padesát, ale tipují jim třicet. 6 věcí, kterým se tito lidé vyhýbají

„Prolomit tyhle vzorce není vždy snadné. Začněte tím, že si vyberete jeden návyk, kterému se zkusíte vyhnout. Všimněte si, jak se cítíte. Pak možná přidáte další. Malé změny se časem sčítají,“ upozorňuje v článku pro web VegOut life style publicistka Avery Whiteová.

Po rozhovorech s lidmi, kteří svou vizáží vzdorují věku, sepsala šest věcí, které nedělají.

Málokdy se na celé hodiny „zaparkují“ na jednom místě. Během dne si dopřávají „pohybové svačinky“. Whiteová proto doporučuje nastavit si časovač na každou hodinu a udělat třeba deset dřepů nebo se jít projít kolem bloku.

Dlouhé sezení urychluje buněčné stárnutí a ovlivňuje všechno od držení těla až po elasticitu pokožky. „Ti, kteří vypadají mladší, pochopili, že pohyb není jen cvičení. Je to životní styl, aktivita, která probíhá celý den,“ uvedla.

Samozřejmě projeví starost o důležité věci, ale nenosí to napětí v ramenou ani si ho nenechají vepsat do obličeje. Tihle lidé si od starostí udržují jistý odstup. Zůstávají informovaní, aniž by je to pohltilo. Záleží jim na věcech, aniž by nesli tíhu celého světa.

Chronický stres též urychluje stárnutí na buněčné úrovni, ovlivňuje třeba i tvorbu kolagenu. Rada Whiteové zní: „Pokud něco nemůžete přímo ovlivnit během následujících 24 hodin, nezaslouží si to vaši mentální energii.“

Nemusí nutně držet nejnovější dietu ani počítat každou kalorii. Ti, kdo stárnou pomalu, berou jídlo jako informaci pro své buňky. Chápou, že to, co jíme, se doslova stává námi. Kožní buňky, mozkové buňky – všechno se obnovuje z materiálu, který tělu dodáte.

„Krmíte se konzervanty, umělými barvivy a podivnými chemikáliemi? Nedivte se, že začnete vypadat ‚zakonzervovaně‘. A ne v tom dobrém smyslu…,“ píše Whiteová.

Svůj spánek si hlídají jako vzácný zdroj. Protože on jím opravdu je! Spánek je proces, během kterého tělo produkuje růstový hormon, opravuje poškozené buňky a ukládá vzpomínky.

Ti, kteří pravidelně spí sedm až devět hodin, nejen že vypadají mladší, navíc také myslí jasněji, snáze se hýbou a lépe zvládají stres.

Často a pravidelně si volí nepohodlí: studené sprchy, náročné tréninky, učení se novým dovednostem, při kterých si připadají jako úplní začátečníci. Vyhledávají zážitky, které je tlačí mimo komfortní zónu.

„Když se člověk pravidelně vystavuje výzvám, děje se něco magického. Tělo i mysl se přizpůsobují, udržujete to, čemu se říká ‚kognitivní flexibilita‘. Doslova tím dáváte svým buňkám signál, že stále rostete, vyvíjíte se a jste plní života,“ vysvětluje Whiteová.

Mají k času téměř buddhistický přístup. Jsou přítomní, opravdu přítomní. Naslouchají, když mluvíte, vychutnávají si jídlo, nekontrolují telefon každé tři minuty, ani si u večeře v hlavě nepřehrávají rozhovor se šéfem.

„Tahle přítomnost se odráží i na jejich vzhledu. Jejich tváře nejsou pokryté vráskami z obav o budoucnost ani zamračenými linkami z minulých křivd. Stárnou v reálném čase, ne zrychleně kvůli mentálnímu cestování časem,“ dodává Whiteová.