Játra v ohrožení: Tuk je dnes větší nepřítel než alkohol

Játra jsou centrální chemickou továrnou těla. Mají desítky funkcí. Zajišťují rovnováhu cukrů, tuků a bílkovin. Odbourávají a vylučují léčiva. Produkují a skladují životně důležité látky. Pomáhají při trávení a imunitě. Bez zdravých jater nefunguje správně téměř žádný systém v těle.

Játra jsou velký nepárový orgán tmavě červenohnědé barvy. Mají trojúhelníkový nebo klínovitý tvar. Jsou rozdělena na pravý (větší) a levý lalok. Nacházejí se v břiše pod bránicí, chráněna jsou žebry. Játra dospělého váží až 1,5 kg.

Nejstarším nepřítelem jater je, jak dobře známo, alkohol. Nadměrné pití alkoholu vede ke ztukovatění (steatóze) jater a nakonec k cirhóze a jaternímu selhání. Játra musí alkohol odbourávat, některé látky jsou toxické a poškozují je. Významným protivníkem zdravých jater je také tučná strava, která přispívá k jejich ztukovatění.

„Snad každý někdy viděl zvířecí játra. Naše jsou podobná. Červené jsou aktivní jaterní buňky, mezi nimiž jsou bílé žilky, pojivo. Jakmile se proti buňkám jater obrátí imunitní systém, usadí se v nich virus nebo na ně útočí alkohol či nezdravá strava, postupem let buňky zanikají a nahrazuje je bílé vazivo,“ vysvětluje docent Šperl.

„Jaterní cirhóza se projevuje vždy stejně a má stejné závažné komplikace bez ohledu na to, z jaké příčiny vznikla. Nakonec jsou si všichni pacienti s těžce nemocnými játry podobní. Chronická nemoc změní játra v cirhotická někdy již za deset let, jindy to trvá třicet let,“ upozorňuje hepatolog a dodává: „Přicházejí k nám již třicátníci se zvýšenými jaterními testy, se ztučnělými játry. Pokud s tím nic neudělají, pak transplantaci mohou potřebovat v padesáti až šedesáti letech.“

Lékaři dnes již umí vyléčit většinu virových a autoimunitních onemocnění jater. Dokážou léky upravit i některé vrozené vady. Cílená léčba chybí u chorob jater, které si člověk přivodí špatným životním stylem.

„V Česku stále vévodí takzvaný germánský typ životního stylu, kdy jíme tučná jídla, uzeniny, vepřové a hodně pijeme pivo a destiláty. Současná medicína považuje za příznivý mediteránský styl stravování, v němž se pije spíše víno, jí ryby a saláty,“ popisuje odborník.

„Obecně je počet alkoholem vyvolaných cirhóz u nás konstantní. Ročně představují pravidelně asi dvacet procent pacientů indikovaných k transplantaci jater. Ale možná stovky a tisíce cirhóz přibývají z nadváhy a obezity. Proti ní je jediná úspěšná metoda - zhubnout. Ztráta více než deseti procent původní hmotnosti nemoc zastaví. Ovšem jak z lékařských výzkumů, tak z praxe víme, že to zvládne jen desetina nemocných.“

Docent Šperl je však k pacientům tolerantní. Mnohdy totiž nedokážou pochopit, že dělali roky něco špatně.

„Velkou roli tu hraje genetika. U někoho se ztukovatění jater začne rozvíjet už při mírné nadváze. Nebo když léta večer pije jednu dvě sklenky vína. To je pro nás pak těžké vysvětlování, protože pacient sám řekne: Ale soused má sto třicet kilo, já jen devadesát. Nebo: Pije jak duha a já jen střídmě,“ dodává lékař s tím, že reakce organismu je individuální a dědičná zátěž nás může nevědomky po letech dohnat.

Za alkoholem a obezitou stojí ve frontě útočníků i virové hepatitidynfekční žloutenky typu B a C jsou hlavní příčinou chronických zánětů jater, které mohou vést k cirhóze a rakovině jater. Dalším nepřítelem jsou poruchy imunity a některé léky (například paracetamol ve vysokých dávkách) jsou pro játra toxické.

„Umíme vyléčit hepatitidu typu B i C, a tedy zabránit pokročilému stádiu nemoci. Případů hepatitidy B za posledních dvacet let velmi ubylo díky plošnému očkování. Problém je v tom, že v naší zemi žije odhadem třicet pět až čtyřicet tisíc osob infikovaných virem hepatitidy typu C, kteří o svém onemocnění nevědí a nemají potíže, dokud nedojdou do stadia cirhózy,“ varuje specialista.

„Část všech infikovaných představují lidé z drogové scény, kteří jsou vyšetřováni pravidelně v rámci socializace během odvykání. Onemocnění je odhaleno. Léčeno. Jenomže zbytek nevědomky infikovaných je nedosažitelný. Mnoho let jsou bezproblémoví a nenechají se otestovat. Nenapadne je, že v minulosti žili divoce, na vojně se tetovali, měli piercing či pohlavní styk s neznámou osobou nebo jednou požili drogu,“ vysvětluje docent Šperl.

„Nejenže třetina z nich jistě dospěje k cirhóze jater, ale mohou nemoc roznášet ve společnosti. Například při dopravní nehodě nakazit někoho cizího, kdo se jim snaží pomoct. Potřebujeme zastavit tento začarovaný kruh.“ Přitom by stačilo se nechat otestovat u praktického lékaře nebo anonymně ve specializovaných centrech.

„Díky očkování a moderním lékům, které máme k dispozici posledních deset let, jsme téměř vymýtili hepatitidu typu B. Počet nemocných hepatitidou typu C, kteří potřebují transplantaci jater, klesl z původních dvaceti procent všech transplantací jater asi na pět. Ale i přesto všechno se pořád děje to, že přijde člověk s tím, že mu otekly nohy, zežloutl a bolí ho břicho. Má cirhózu a ani ponětí o tom, že má léta v těle žloutenku,“ přiznává hepatolog. V takové situaci už pomůže jen transplantace jater. Virovou infekci je ale nutno předem vyléčit, aby se neinfikovala i játra transplantovaná.

„Zjednodušeně řečeno se játra transplantují ze tří hlavních důvodů. Kvůli jaterní cirhóze, kdy je na to pacient měsíce připravován. Kvůli nádorům, které ovšem musí být časně zjištěné, tedy zachycené při půlročních kontrolách nemocných s cirhotickými játry, než se zvětší nebo rozšíří i do jiných orgánů. Třetí indikací je akutní selhání jater, kdy je největší problém vhodný orgán v řádech hodin najít,“ přiblížil docent Šperl.

„V osmdesátých letech nebyly léky na hepatitidu B ani C a ani transplantace. Neměli jsme řadě pacientů co dát a pak se dívali, jak umírají.

Zásadní změna nastala před dvaceti lety v léčbě i diagnostice virové hepatitidy B. Před deseti lety jsme začali léčit i virovou hepatitidu C novými antivirotiky. Šlo o největší průlom v hepatologii za padesát let,“ říká lékař a dodává: „Lidé s hepatitidou B musí doživotně brát léky, ale vrátí se do normálního života. Stejně tak je to s imunosupresivy u lidí po transplantaci. Nic na nich nepoznáte.“

„V posledních pěti letech používáme nové léky na autoimunitní záněty jater. A injekce na hubnutí, které jsou takovou současnou bombou. Jak jinak to popsat, když vidíte pacienta, který přijde po třech měsících a má dole patnáct kilo. Je samozřejmě otázka, jak dlouho mu to vydrží. Ale věřím, že tato redukční terapie bude velkou pomocí nejen pro diabetiky a obézní, ale dobře poslouží právě i při zastavení ztukovatění jater v důsledku nezdravé stravy. Tyto injekce ještě neřekly své poslední slovo,“ je přesvědčen.

„V oboru očekáváme ještě lepší léky na metabolické potíže a redukci váhy, i když by bylo samozřejmě lepší, kdyby se tak dělo na základě vlastního uvědomění a celkové změny životního stylu. Zbývá nám také ještě alkohol, nakládání s ním s mírou, které však musí být individuální. A motivovat nemocné hepatitidou typu C k tomu, aby se nechali otestovat a vyléčit,“ přeje si do budoucna docent Šperl.