Rakovina tlustého střeva: kolonoskopii zřejmě brzy nahradí kapka krve

Ročně je u nás diagnostikováno přes sedm tisíc nových případů rakoviny tlustého střeva a konečníku. Každý rok tomuto onemocnění podlehne až 3500 Čechů. Častěji tímto typem rakoviny trpí muži – jak u nás, tak celosvětově.

Muži mají nejen vyšší výskyt nemoci, ale i o něco horší prognózu - kvůli nižší účasti na screeningu a častější přítomnosti rizikových faktorů (kouření, alkohol, méně zeleniny ve stravě).

„Od roku 2000 klesl výskyt nádoru o třetinu. Je to jednak díky screeningovému programu a také zlepšením životního stylu. Zvýšila se spotřeba ovoce, zeleniny, ryb. To jsou dva významné faktory. Srovnáme-li situaci, která zde byla na přelomu devadesátých let a tisíciletí, kdy bylo Česko druhé na světě ve výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku a současné dvacáté třetí či dvacáté čtvrté místo, můžeme se označit za skokany zeměkoule,“ raduje se profesor Urban.

„S tím, jak populace stárne, bychom bez této změny a efektivního screeningu byli jinak doslova zavaleni nádory. Ale je nutné říci, že stále ještě polovina těch, kteří jsou do screeningového programu zváni, nepřicházejí. To by bylo dobré změnit,“ míní lékař.

„Podstatnou novinkou je snížení věku osob zařazených do screeningového programu z padesáti let na pětačtyřicet. Aktuálně je to v jednání, ale domnívám se, že to na sebe nenechá dlouho čekat. V USA už tak učinili. Všechny vyspělé země takový krok podnikají, protože srovnáme-li předválečnou a poválečnou populaci, stejná zdravotní rizika hrozí lidem zhruba o pět let mladším,“ dodává přednosta olomoucké kliniky.

„Zásadním rizikovým faktorem nejen rakoviny střev, ale i jícnu a slinivky břišní, je obezita. Nedostatek pohybu, nutriční chyby, jako je vysoký příjem červeného masa, nedostatek vlákniny, málo vitaminu D, zinku, kalcia a samozřejmě málo ovoce a zeleniny. Mnohem nižší výskyt rakoviny tohoto typu je například u veganů, nebo různých náboženských skupin, které žijí asketickým způsobem života. To jen pro zajímavost,“ dokládá gastroenterolog.

„Nejšťastnější skupinou pacientů jsou právě ti, kteří se k nám dostanou ze screeningu. Při kolonoskopii jim odstraníme polypy, ze kterých by mohly vzniknout nádory. Šťastní mohou být i ti, kterým zachytíme časný nádor, bez projevů. Odstraníme ho endoskopicky, ambulantně a bez nutnosti jakékoli navazující léčby, jako je chemoterapie,“ popisuje dobré scénáře specialista.

Svou roli hraje jak věk, tak výskyt onemocnění v rodině. Lidé z této rizikové skupiny podstupují vyšetření dříve. „Samozřejmě jsem měl i například dvacetiletého pacienta s nádorem střev,“ připomíná lékař.

Ostatní už přicházejí s potížemi. „To je jiná kapitola. Jakmile se objeví symptomy, jsou vyšetřováni z diagnostických důvodů a nemoc může být už v pokročilém stádiu a metastázovat, nejčastěji do jater a plic,“ dodává.

Rakovina tlustého střeva se vyvíjí pomalu, pět až deset let. Je zjišťována vyšetřením stolice na okultní krvácení, kolonoskopií (nejpřesnější), CT kolonografií a krevními testy. Pokud je zachycena včas, je ve většině případů léčitelná.

„Velký pokrok v terapii se týká i těch pokročilejších fází nemoci. Nyní vládne robotická chirurgie, díky níž je zákrok šetrnější, zabrání se větším krevním ztrátám a přístup může být onkologicky radikálnější. A díky biologické a imunologické léčbě a moderní chemoterapii mají lidé, kterým jsme dříve mohli dát šest měsíců života, před sebou i čtyři pět let s velice vysokou kvalitou žití,“ oceňuje gastroenterolog.

„Onkologická léčba šla tak dopředu, že se nám stává, asi v deseti procentech případů, že se nám vrátí pacient z terapie a nádor zcela zmizí. Není co operovat. Byť víme přesně kde byl, není po něm ani stopy. Nelze ho najít ani histologicky,“ neskrývá nadšení profesor Urban.

S cílenou, efektivní léčbou pomáhá patolog. „Nádory, jak už víme, nejsou bohužel stejné. Patolog přesně identifikuje nádor, jeho genetické a molekulární složení. To pomůže vybrat ten nejúčinnější lék, a zamezí se tak použití plošné terapie a nežádoucím účinkům. Léčba je ušitá nádoru na míru,“ dodává.

„V minulosti neexistoval screeningový program. Endoskopické vyšetření bylo omezené. Pacienti se k lékařům dostávali až v symptomatických stádiích nemoci, kdy už nádor působil zdravotní potíže. I způsoby léčby byly omezené, a tím pádem čekala nemocné horší prognóza,“ připomíná Ondřej Urban.

„Lidé se také kolonoskopie báli. Možná tyto obavy přetrvávají dodnes, ale to už skutečně není třeba. Stále platí, že mají lidé před vyšetřením určitá dietní omezení a musí vypít roztok, který vyvolá průjem, takže jeden den jsou takříkajíc vyřazeni z provozu. Ale kolegové umějí už vyšetření provádět tak šetrně, že ani není třeba injekce proti bolestivosti,“ rozptyluje obavy lékař.

Velkým pomocníkem dneška je umělá inteligence (AI), a to i při kolonoskopii. „Každý gastroenterolog denně provede například patnáct kolonoskopií. Musí hledat polypy velké třeba tři centimetry, ale nesmí minout ani třímilimetrové. A to jistí právě umělá inteligence, která je napojena na přístroj. Jak specialista prohlíží endoskopem střevo a objeví se, byť minimální náznak polypu, AI rozsvítí v tom místě zelený rámeček, pípne a lékaře upozorní, že je tam něco, co se jí nelíbí,“ popisuje Urban.

„Pomáhá i při rozhodování, zda časný nádor lze bezpečně odstranit endoskopicky. Je naučená poznávat fáze nádoru. Zeleně označí ten, který je určený k endoskopickému přístupu, jakmile jej zbarví červeně, je nutný chirurgický zákrok.“

Revolucí je test přítomnosti nádoru bez nutnosti kolonoskopického vyšetření. „Už loni Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v USA povolil test pomocí sady biomarkerů, který dokáže ze vzorku krve analyzovat, zda má vyšetřovaný pacient některý z častých nádorů, mezi něž se nádory tlustého střeva a konečníku řadí,“ vysvětluje.

„Jakmile to schválil tento úřad, jenž má velmi přísná kritéria na uvedení nových léků a postupů, budou Ameriku následovat další státy. Prakticky se tím řídí celý lékařský svět. V tuto chvíli stojí test zhruba tisíc amerických dolarů, takže se musí ještě nějakou dobu počkat, než zlevní, a bude ekonomicky dostupný i u nás,“ dodává profesor s nadějí, že to nebude dlouho trvat.