Článek
Bolest beder je způsobena výhřezem ploténky.
Ne, nejčastější příčinou je špatný pohybový stereotyp, například dlouhé sezení. Důvodem jsou i nebezpečné pohyby při těžší manuální práci, kdy dochází k přetížení určitých svalových partií. Výhřez ploténky už dnes není tak výjimečný jako dříve, což je způsobeno vlivem sedavého způsobu života, s bolestí beder ale většinou nesouvisí. Výhřez většinou není cítit v zádech, ale v končetinách, konkrétně u výhřezu bederní meziobratlové ploténky jde o specifickou bolest vystřelující do jedné či druhé nohy.
Problém odhalí rentgen nebo magnetická rezonance.
Ne vždy. Původ bolesti bederní páteře může být různý, a pokud jsou například svaly přetížené nebo ji způsobuje psychika, tyto metody vyšetření nic neodhalí. Proto se doporučuje vyhledat odborníka, který zmapuje i svalové dysbalance.
Zvedání těžkých věcí vede k přetížení.
Ano, to je jedna z častějších příčin problémů s bedry. Nejvíc tuto oblast zatěžuje zvedání těžkých břemen v předklonu, tedy s nahrbenými zády. Vhodnější způsob je ze dřepu, kdy břemeno dostaneme nahoru díky zapojení svalů nohou a záda zůstávají rovná a v bezpečí.
Potíže s bederní páteří naznačují trápení s ledvinami.
To je méně pravděpodobné. Bolest vycházející od ledvin je většinou cítit pouze na jedné straně beder a celkově obtíže související s orgány se dají zjednodušeně poznat tak, že se takzvaně nedají rozchodit, respektive se s pohybem těla nemění.
Pravidelný pohyb a cvičení snižují riziko.
Ano. Když se lidské tělo nehýbe, chátrá. Stačí mu přitom i krátké procházky nebo jednoduchá protahovací cvičení. Důležitější než intenzita je konzistence, tedy pravidelný pohyb.
Jde o signál poškozené páteře.
Spíše ne. Nejčastěji jsou za problémy s bedry přetížené či oslabené svaly nebo celé svalové skupiny. Když některá místa přetížíme, tvoří se i takzvané spasmy, tedy permanentní svalová křeč.
Při bolestech zad je nejlepší zůstat několik dní v posteli.
Ne. Vhodnější je hýbat se, jak tělo „dovolí“. Také je dobré poradit se co nejdříve s odborníkem, ne s internetem. Ze zkušeností se dlouhodobým odpočinkem nic nezlepší, spíš naopak. Svaly ochabují a daleko lepší pro ně je hýbat se a prokrvovat, protože krev je kyslík a kyslík je energie.
Psychický stres ovlivňuje vnímání fyzické bolesti.
Ano. Když je člověk ve stresu nebo čelí velkému strachu, do organismu se mu vyplavuje stresový hormon kortizol. Ten tělo připravuje na boj nebo útěk, což je ochranný mechanismus přežití. Je to, jako když pojedete autem po dálnici a ve stokilometrové rychlosti podřadíte na trojku. Auto bude sice lépe ovladatelné, ale dlouhodobě se mnohem víc opotřebí a spotřebuje i více paliva. Totéž se děje s lidským tělem při chronickém stresu. Pokud v zádech existuje i jen menší problém, ve stresu se manifestuje naplno. Nemluvě o tom, že když si člověk na bolest částečně zvykne, mozek mu dokáže vysílat i úplně mylné signály.
