Článek
Turecké letouny i s příslušným personálem budou nasazeny ve dvou turnusech: v Estonsku od srpna do listopadu 2026 a od prosince 2026 do března 2027 v Rumunsku.
Turecko se podle agentury Reuters do leteckých misí NATO se svými stroji zapojilo již dvakrát. Mezi červencem a zářím 2021 v Polsku a mezi listopadem 2023 a dubnem 2024 v Rumunsku.
Plánované nasazení přichází v době, kdy NATO posiluje protivzdušnou obranu po incidentech, které Aliance označuje za opakované narušování spojeneckého vzdušného prostoru Ruskem. Většinou jde o „neidentifikované“ drony či dokonce stíhačky. Jeden takový incident se odehrál v září 2025, kdy do estonského vzdušného prostoru vstoupily tři ruské stíhačky MiG-31, které nakonec musely zahnat alianční stíhačky, konkrétně švédské letouny Saab JAS 39 Gripen. Estonská vláda se pak rozhodla požádat o konzultace s NATO podle článku 4.
Drony, kam se podíváš
Rumunsko má zase „bohaté zkušenosti“ s průnikem ruských dronů do svého vzdušného prostoru. Při incidentu z loňského listopadu ruský dron přeletěl přes tři rumunské župy, než se zřítil.
Turecké letouny se tak během „služby“ v Estonsku a Rumunsku mohou „potkat“ nejen s ruskými drony, ale i stíhačkami. Své zkušenosti mají turečtí piloti i s neznámými drony nad Černým mořem. Jeden takový v prosinci 2025 sestřelili, když se blížil k tureckému vzdušnému prostoru a protivzdušná obrana jej vyhodnotila jako „stroj, nad nímž jeho operátor ztratil kontrolu“.
Turecká reakce na „neznámý dron“ připomíná incident z listopadu 2015, kdy Turecko sestřelilo ruský stíhací bombardér Suchoj Su-24 u syrsko-turecké hranice, protože podle Ankary narušil její vzdušný prostor. Turecko, členská země NATO, tehdy tvrdilo, že jeho armáda ruský stroj varovala desetkrát během pěti minut, aby zmíněný prostor opustil. Když se tak nestalo, do akce šly dvě stíhačky F-16.
Moskva ale během jednání o incidentu tvrdila, že suchoj byl v syrském vzdušném prostoru, což vedlo k vážné diplomatické krizi mezi Ruskem a Tureckem, která odezněla až v roce 2016.
