Článek
Vláda Andreje Babiše (ANO) se zavázala, že nebude zvyšovat žádné daně. Současně navrhla zastavení růstu odvodů živnostníků, tedy povinných plateb státu na sociální pojištění, a obnovení některých daňových úlev pro zaměstnance, které předchozí vláda Petra Fialy (ODS) zrušila nebo omezila.
Školkovné se vrací
Stejně jako v minulosti si jeden z rodičů bude moci za rok 2027 z daní odečíst zaplacené školkovné až do výše měsíční minimální mzdy za každé vyživované dítě žijící s ním ve společné domácnosti. Letos je minimální mzda 22 400 korun hrubého měsíčně – naposledy platná maximální sleva za rok 2023 činila 17 300 korun na dítě. Sleva přitom přímo snižuje vypočtenou daň, nikoli daňový základ.
Znovuzavedení školkovného by podle vlády mělo zlepšit dostupnost předškolní péče především pro rodiny s více dětmi nebo pro ty, které využívají dražší alternativní formy hlídání.
Sleva pro pracujícího studenta
Sleva na pracujícího studenta bude stejně jako dříve činit 4 020 korun ročně. Pracující student již nyní má nárok na základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 korun ročně – kombinace obou slev tak zvyšuje hranici příjmu, který nepodléhá zdanění.
„S ohledem na tuto kombinaci slev ministerstvo financí aktuálně automatický valorizační mechanismus nepřipravuje,“ reagovala mluvčí resortu Gabriela Krušinová na dotaz Novinek, zda vláda neplánuje slevu zvýšit s ohledem na nedávnou vysokou inflaci.
Zaměstnanecké benefity opět bez omezení
Součástí návrhu je i návrat k neomezenému daňovému zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů na sport, kulturu nebo rekreaci. Ty jsou od roku 2024 zastropovány na úrovni poloviny průměrné mzdy. Limit se má zrušit i u vybraných zdravotních benefitů – konkrétně u preventivních vyšetření nad rámec veřejného pojištění, jako jsou kardiovaskulární nebo onkologické screeningy. Přesný seznam bude ještě předmětem jednání mezi ministerstvy financí a zdravotnictví.
Návrat slev a zrušení stropů u benefitů oslabí veřejné finance o zhruba 3,1 miliardy korun, samotný státní rozpočet asi o dvě miliardy. Vláda to chce kompenzovat dodatečnými příjmy z EET, které odhaduje až na 15 miliard korun ročně.
