Článek
„Ano, pomohl bych. Pomohl bych,“ odpověděl americký prezident na otázku novináře, zda by pomohl bránit Polsko, Lotyšsko, Litvu a Estonsko, které jsou členskými zeměmi NATO, pokud by Rusko ještě více zintenzivnilo své akce v regionu.
Americký prezident se vyjádřil podle portálu Barron´s před cestou do Glendale v Arizoně na pohřeb zavražděného konzervativního aktivisty Charlieho Kirka.
US President Trump was just asked if he would help defend Poland and the Baltic states from Russia if Putin continues to escalate.
— KyivPost (@KyivPost) September 21, 2025
“I WILL,” he replied.
When asked about the briefing on Estonia,
Trump said: “We don’t like it.
Video: Kyiv Post pic.twitter.com/H6RajNjjM1
Spojené státy přitom před časem oznámily, že plánují zarazit část bezpečnostní pomoci Lotyšsku, Litvě a Estonsku, tedy členským zemím NATO sousedícím s Ruskem. Tento vzkaz podle agentury Reuters zástupci Pentagonu předali evropským diplomatům na setkání, které proběhlo koncem srpna.
Státy na východní hranici NATO od té doby hlásily několik narušení vzdušného prostoru. Naposledy v pátek průnik tří ruských stíhaček MiG-31 nad své území ohlásilo Estonsko, které podobně jako Polsko, na jehož území vniklo 19 ruských dronů, požádalo v pondělí o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Na otázku, zda byl informován o situaci v Estonsku, Trump odpověděl kladně a dodal: „Nelíbí se nám to.“
Varšava i Tallinn po incidentech shodně také požádaly spojence o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci.
V neděli pak vzlétly ze základny v lotyšském Lielvarde dvě stíhačky NATO k ruskému průzkumnému letounu, který letěl nad Baltským mořem v mezinárodním vzdušném prostoru bez zapnutého odpovídače. Stíhačky Eurofighter startovaly k ruskému Il-20, který Moskva posílá na „průzkumné mise“ pravidelně. V únoru proti stroji tohoto typu zasahovaly francouzské Mirage 2000, v lednu proti němu zasahovali i Němci u Rujány.
