Článek
„V širším smyslu řekl zástupce Pentagonu David Baker, že Evropa by měla být méně závislá na USA. Za prezidenta Donalda Trumpa americká armáda přesouvá svou pozornost na jiné priority, jako je obrana vlasti,“ shrnula obsah srpnové schůzky agentura Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený s jednáním.
Podle agentury není jasné, zda události jako páteční incident nad Estonskem mohou přimět Trumpovu administrativu k přehodnocení tohoto postoje. Dopis z minulého týdne, v němž zástupci vlád Estonska, Litvy a Lotyšska Washington vyzývali, aby bezpečnostní pomoc Pobaltí neomezoval, prý ale úspěšný nebyl.
„Mnoho našich evropských spojenců patří mezi nejbohatší země světa. Jsou plně schopni tyto programy financovat, pokud se tak rozhodnou,“ komentoval to podle Reuters nejmenovaný činitel Bílého domu. Ze zprávy není jasné, o jakou bezpečnostní pomoc by konkrétně mělo jít. V pobaltských státech jsou nyní mimo jiné umístěny přes dva tisíce amerických vojáků.
Trojice ministrů obrany z pobaltských zemí byla za šéfem Pentagonu Petem Hegsethem letos v červenci. Estonský ministr obrany Hanno Pevkur po schůzce přiznal, že od USA nedostal žádnou záruku, že američtí vojáci v Pobaltí zůstanou. „Byl učiněn závazek, že nebude učiněno jednorázové rozhodnutí, které by Evropu překvapilo. Bude se o tom diskutovat,“ řekl tehdy Pevkur.
Příklon od zahraničí k domácím tématům
Podle Reuters se přitom zdá, že Trump, který v minulosti udělal už několik otoček, věnuje v posledních týdnech obecně zahraniční politice méně pozornosti než během léta. Naznačuje to podle ní i relativně opožděná a tlumená reakce po nedávných incidentech v Polsku a Estonsku. Po průniku dvou desítek dronů do Polska řekl, že mohlo jít ze strany Ruska o „omyl“, na páteční průlet ruských stíhaček nad Estonskem zareagoval až po několika hodinách s tím, že by to mohlo způsobit „velké problémy“.
„Poté, co Trump měsíce navrhoval řešení nebo zprostředkování ukončení některých z nejtěžších konfliktů na světě, se v posledních týdnech z diplomacie do značné míry stáhl. Místo toho svolil, aby se vedení ujali spojenci, v některých případech na ně přímo tlačil, přičemž pomoc USA sliboval jen vzdáleně. Stále více se zaměřuje na domácí otázky, jako je boj s kriminalitou, konfrontace s tím, co nazývá násilným levicovým extremismem, a revizi vízového programu,“ soudí agentura.
