Hlavní obsah

WSJ: Co je padesátkrát nebezpečnější než Afghánistán?

23. 8. 2021, 19:01

Od pádu Kábulu do rukou radikálního islámského hnutí Tálibán tepou kritici amerického prezidenta za to, že snížil globální postavení Ameriky, posílil Tálibán a jeho spojence z teroristické sítě Al-Káida. Je ale potřeba přidat ještě jeden pravděpodobný následek nepovedeného amerického odsunu z Afghánistánu: posílený Pákistán.

Foto: Rahmat Gul, ČTK/AP

Bojovníci Tálibánu.

Článek

V oficiálních prohlášeních Pákistán uvádí, že podporuje mírové řešení v Afghánistánu. Ale pokud na světě existuje nějaké hlavní město, kde bylo vítězství Tálibánu přijato se sotva skrývanou škodolibou radostí, pak to byl Islámábád.

Premiér Imran Chán ocenil Afghánce, že „zlomili pouta otroctví“. Na sociálních sítích generálové ve výslužbě a stoupenci Tálibánu opěvovali triumf islámu – a vůbec jim nevadilo, že i svržená afghánská vláda označovala svou zemi za „islámskou republiku“.

S pomocí USA porazili Ameriku

Exiloví Pákistánci na síti sdílejí videonahrávku z roku 2014, v níž Hamíd Gul, bývalý šéf pákistánské vojenské zpravodajské služby (ISI), říká před diváky v televizním studiu: „Až se bude psát historie, bude v ní stát, že ISI porazila Sovětský svaz v Afghánistánu s pomocí Ameriky. A pak bude následovat další věta: ISI s pomocí Ameriky porazila Ameriku.“

K odporu jsou připraveny povstat tisíce, varuje táliby obklíčený Pandžšír

Svět

Je pochopitelné, proč mají fanoušci Tálibánu škodolibou radost. V letech 2002 až 2018 poskytla americká vláda Pákistánu více než 33 miliard dolarů pomoci včetně zhruba 14,6 miliardy dolarů v rámci takzvaných podpůrných koaličních fondů, které vyplatil Pentagon pákistánské armádě. Ve stejném období se Pákistán staral o selhání amerických snah v Afghánistánu tím, že tajně ukrýval, vyzbrojoval a cvičil bojovníky Tálibánu.

„Ocitli jsme se v neuvěřitelně bizarní situaci, kdy platíte zemi, která vytvořila vašeho nepřítele, abyste proti tomuto nepříteli mohli bojovat,“ řekla WSJ v telefonickém rozhovoru Sarah Chayesová, bývalá poradkyně šéfa Společného sboru náčelníků štábů. „Pokud jste chtěli vyhrát válku, měli jste zakročit v Pákistánu. Jestli jste chtěli provádět operace v Afghánistánu, měli jste zklidnit Pákistán,“ dodala.

Síly odporu se nevzdají, zaznělo z Pandžšíru. Už tam míříme, napsal Tálibán

Blízký a Střední východ

Dvojí hra

Od pákistánských generálů vyžadovalo vítězství v „dvojí hře“ – ostentativní pomoci Americe, zatímco tajně podporovali její nepřátele – dost obratnosti. Občas se zdálo, že spadla klec, zvlášť v roce 2011, když příslušníci americké vojenské námořní jednotky SEAL zabili Usámu bin Ládina, vůdce Al-Káidy, v bezpečném útočišti nedaleko pákistánské vojenské akademie.

Ale vlády v USA, ať už republikánské, nebo demokratické, odmítaly přijmout opatření, která by mohla přimět Pákistán, aby si svou podporu Tálibánu rozmyslel.

Nápady, jako je násilná denuklearizace Pákistánu, uvalení sankcí na vojenské činitele, zabránění v cestách a studiu na Západě pro činitele ISI a jejich rodiny, zbavení Pákistánu fraškovitého označení „zásadní spojenec mimo NATO“ a jeho zařazení na seznam zemí podporujících terorismus, se nikdy nedostaly dál než do zpráv expertních skupin a mudrování médií.

Při přestřelce u kábulského letiště zemřel strážce

Svět

Washington vždycky couvl v obavě z nestability ve více než 200milionové zemi disponující jadernými zbraněmi. „Pákistán je sebevražedný útočník zvíci celé země,“ dodala Chayesová. „Zpráva, kterou Islámábád vysílá, zní: ,Jestli se k nám přiblížíte moc blízko, tak se odpálíme,‘.“

Nyní se svět té nestability pravděpodobně tak jako tak dočká. Prozatím sice vítězství Tálibánu naplní desítky let dlouhou snahu pákistánské armády získat „strategický význam“ kontrolou Afghánistánu. Ale to generály neuspokojí – to jen povzbudí jejich apetit.

Před útoky z 11. září 2001 využívali Tálibánem kontrolovaný Afghánistán jako výcvikový prostor pro antiindické džihádistické skupiny, jako je Laškare tajjaba. Afghánistán také poskytl ISI způsob, jak od sebe odvrátit odpovědnost za teroristické útoky vystopované na území pod kontrolou chráněnců pákistánské vojenské zpravodajské služby.

Drama na polsko-běloruských hranicích nekončí

Evropa

Vzhledem k těsnému spojení Tálibánu se skupinami, jako je Al-Káida a Laškare tajjaba, mohou jen ti, kdo úmyslně předstírají naivitu, věřit ujištění Tálibánu, že nedovolí, aby bylo afghánské území využíváno k útokům na jiné země.

Symbolický význam armády fanatiků, kteří zahanbili světovou supervelmoc, se dá jen těžko přehánět. V pákistánské armádě posílí vliv těch, kdo se na Afghánistán dívají nejen z geopolitického hlediska, ale také jako na naplnění náboženského projektu zakořeněného v extrémní interpretaci islámu, který se vyhýbá veškerému západnímu vlivu.

Při přestřelce u kábulského letiště zemřel strážce

Svět

Bývalý pákistánský senátor a bojovník za práva Paštunů Afrasiab Chattak v telefonickém rozhovoru pro WSJ upozornil, že v Pákistánu je zhruba 36 tisíc madrás, náboženských škol, z nichž jsou některé militantní. „Stejná místa, z jakých se zrodil Tálibán, produkují podobné lidi v Pákistánu,“ řekl. „A také v Pákistánu budou usilovat o moc,“ dodal.

Začátkem roku 2009, když afghánský prezident Hamíd Karzáí naléhal na tehdejšího viceprezidenta Joea Bidena, aby Američané zasáhli proti útočištím Tálibánu na pákistánské straně hranice, Biden údajně rázně odmítl s tím, že „Pákistán je pro USA padesátkrát důležitější“. Jako prezident by se mohl Joe Biden přesvědčit, že je Pákistán padesátkrát nebezpečnější jak pro Spojené státy, tak pro celý svět.

Reklama

Související témata:

Výběr článků