Článek
Podle agentury Reuters a listu The Financial Times jde o první větší pokus Bílého domu znovu zahájit celní ofenzivu poté, co mu část předchozích opatření nedávno smetl americký Nejvyšší soud.
EU je uvedena na seznamu ekonomik, na které by se vztahovalo dodatečné desetiprocentní clo. Ve stejné skupině jsou například Kanada, Velká Británie, Mexiko, Malajsie nebo Tchaj-wan. Na dalších 45 zemí by pak Washington chtěl uvalit ještě vyšší sazbu 12,5 procenta.
Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer to zdůvodnil tím, že selhání hlavních partnerů v potírání dovozu zboží spojeného s nucenou prací vytváří pro americké pracovníky nerovné podmínky.
EU už souhlasila s clem na většinu zboží ve výši 15 procent, dohodu ale zatím nepodepsala.
Návrh přináší možnost další obchodní konfrontace mezi USA a EU v době, kdy jsou transatlantické vztahy už tak napjaté řadou předchozích celních a průmyslových sporů. Další clo ze strany USA by pro řadu firem znamenalo nové zdražení vstupu na klíčový exportní trh.
Washington se přitom neopírá o nouzové prezidentské pravomoci jako dříve, ale o část obchodního zákona z roku 1974. Trumpova administrativa po porážce u Nejvyššího soudu hledá pevnější právní cestu, jak znovu rozjet celní politiku. Americký Úřad obchodního zmocněnce bude přijímat veřejné připomínky do 6. července a slyšení je naplánováno na 7. července.
Agentura Reuters uvedla, že už v pondělí Washington navíc navrhl 25procentní clo na celou řadu zboží z Brazílie kvůli jiné obchodní kauze a brzy má také přijít výsledek dalšího šetření zaměřeného na nadměrné průmyslové kapacity u šestnácti obchodních partnerů, včetně Číny.
