Vojenská síla Číny. Čím vším se na přehlídce chlubila před Západem

Přehlídka byla jednou z vůbec největších, uvedl server NBC News. Pozornost vyvolávaly především balistické rakety. Lidová osvobozenecká armáda jich ukázala hned několik. Byla tu i nejmodernější verze mezikontinentální balistické rakety DF-5C poháněná kapalným palivem, schopná nést až 12 hlavic, která se vypouští ze sil.

Ukázána byla i nejmodernější mezikontinentální balistické rakety DF-61 s jadernými hlavicemi na tuhé pohonné hmoty, které lze vypouštět z mobilních ramp, veze je těžký šestnáctinápravový automobil.

Server The War Zone uvedl, že by mohlo jít o následovníka DF-41, dvacetimetrové mezikontinentální balistické rakety s dostřelem 12 až 15 tisíc km představené na přehlídce v roce 2019. Vývoj DF-61 zřejmě probíhal od roku 2000.

Prvně byla představena i nová verze rakety DF-26D na tuhé pohonné hmoty, což je první čínská raketa středního doletu schopná zasáhnout Guam, americkou tichomořskou vojenskou základnu v Mikronésii. Raketa by měla být schopna proniknout i protiraketovou obranou tvořenou interceptory THAAD a Patriot PAC-3.

Představeny byly i balistické rakety JL-3 vypouštěné z ponorek.

Ukázány byly také hypersonické zbraně jako hypersonická vztlaková tělesa bez pohonu YF-17. Za hypersonické zbraně se považují zbraně překonávající pětinásobek rychlosti zvuku, které jsou schopny prudce manévrovat. Čína ukázala i hypersonickou střelu s plochou dráhou letu.

Vývoj raket a hypersonických těles je snahou odstrašit USA, uvedl Alexander Neill z Pacifického fóra pro BBC: „Panuje přesvědčení, že Peking chce vyvíjet jak uvěřitelnou odstrašující sílu, tak vytvořit kapacitu pro druhý úder.“

Tím jsou myšleny zbraně, které může napadená země vyslat v odvetě poté, co čelila útoku jadernými zbraněmi. Právě hrozba odvetného úderu odrazuje případného agresora. „Proto (Čína) rozšiřuje pestrost typů svých střel,“ dodal Neill.

Čína nyní usilovně buduje raketové síly a sila po rakety. Pořád však má méně jaderných nosičů než Rusko a USA.

Profesor z Nanjanské technologické univerzity Michael Raska uvedl, že Čína je schopná vyrábět moderní zbraňové systémy, ale záleží na tom, jak rychle je schopna je plně integrovat do výzbroje. Upozornil také na korupci, s níž se Čína potýká, a která oslabuje zejména vývoj raket.

Velký prostor byl věnován protilodním zbraním. Představen byl také velký podvodní dron AJX002 vypadající spíš jako menší úzká ponorka než jako torpédo. Pohání ho lodní šroub na zádi.

Ukázána byla i nejmodernější torpéda AMB012, neboť ČLR chce dát najevo, že je námořní velmocí. Už nyní má více lodí než americké námořnictvo a staví je mnohem rychleji (má podle BBC dvěstěkrát větší kapacitu loděnic než USA).

Celkový výtlak čínských lodí je menší než amerických, ale ukazuje se, že se Čína snaží vládnout i mořím. Její hlavní zájmy jsou v přilehlých mořích - Jihočínském a Východočínském.

Představena byla celá plejáda protilodních střela od YJ-15, přes hypersonické s plochou dráhou letu YJ-19 až po YJ-20.

Ve vzduchu při přehlídce letěly stíhačky páté generace J-20 i starší J-10, které uspěly letos v konfliktu Pákistánu s Indií. Ukázán byl také velký dron ve tvaru samokřídla. Nad náměstím přelétly i obstarožní strategické jaderné bombardéry H-6 a ukázáno bylo i tankování ve vzduchu.

Vlajky nesly vrtulníky Z-20 a bitevní Z-10. 26 vrtulníků udělalo ve vzduchu číslici 80.

Představeni byli i robotičtí vlci, autonomní systémy na čtyřech nohách odvozené z robotických psů, kteří byli předvedeni též na přehlídce v Kambodži. Na frontě slouží k průzkumu, ale jsou schopni dopravovat i zásoby.

Představeny byly i laserové zbraně LY-1.

Čínský prezident Si Ťchin-ping zdůrazňoval význam lidové osvobozenecké armády na definitivní porážce fašismu, tedy japonských militaristů: „Čínská lidová válka odporu byla důležitou součástí světové války proti fašismu. Přes ohromnou národní oběť čínský lid výrazně přispěl k záchraně civilizace a zajištění světového míru.“

Hlavní tíhu pozemních bojů v druhé světové válce přitom nesl Sovětský svaz za ohromné podpory USA. Klíčovou roli při porážce Japonska hrály Spojené státy. Na čínské straně nesl hlavní tíhu bojů Kuomintang v čele s Čankajškem podporovaný Američany.

Komunistická lidově osvobozenecká armáda velké boje nevedla a kromě Japonců bojovala i s Kuomintagem, který v roce 1949 porazila, když se Čankajšek musel stáhnout na Tchaj-wan.

Si dodal: „Historie je nás varuje, že osud lidstva je úzce propleten.“ Podle něj mír může trvat jen v případě, kdy se s každým jedná jako se sobě rovným.